Tadeáš zažil setkání, kterého se bojí každý z nás. Čelil smrti, která si podle něj přišla pro jeho starou maminku. I když ji dokázal odehnat, smrt neodešla s prázdnou. Vzala si starší sousedku od vedle.
Myslím, že se mi podařilo odehnat smrt, která si přišla pro moji starou maminku. Při zavírání dveří jsem se s něčím vyloženě pral. Tlak na dveře byl velmi silný. Nakonec se mi je podařilo zavřít. Smrt jsem zahnal, ale i tak si vzala oběť. Zemřela sousedka od vedle.
U matky na zahradě jsem cítil, jak se na mě někdo dívá
Minulý rok na podzim jsme se vydali na Moravu. Žije zde moje osmdesátiletá maminka. Byl bych nejraději, kdyby se přestěhovala k nám do Berouna, ale to ona odmítá. Bydlí v malém domečku, který kdysi stavěl můj otec.
Maminku už sužují stařecké nemoci. Snažíme se na ni dohlížet a vozíme ji na pravidelné lékařské prohlídky. Myslím si, že díky péči a zájmu rodiny je čilejší. To potvrzuje i lékařka. Pořádný sluch a rychlá chůze už se jí sice nevrátí, ale v principu je ještě relativně zdravá.
Loni v říjnu jsme měli štěstí na počasí. Dobíhal konec babího léta a my jsme s mamkou mohli trávit hodně času venku. Sice jen na terase domu, ale pro ni je to víc než dost. Když už se udělala zima, všichni šli dovnitř. Já jsem ještě sklízel nádobí a židle. Z terasy jsem ucítil, jak se na mě někdo dívá z druhého konce zahrady.
Něco se chtělo dostat do domu
Znám sousedy, ale nikdo z nich to nebyl. Byla to postava celá v černém. Zvláštní bylo, že jsem jí neviděl do obličeje. A přesto jsem věděl, že se na mě upřeně dívá. Všechno jsem rychle uklidil a chtěl jít dovnitř. Měl jsem divný pocit, a tak jsem přidal do kroku. Ve chvíli, kdy jsem chtěl zavřít hlavní dveře domu, něco se stalo.
Vzal jsem za kliku, ale z druhé strany najednou někdo tlačil proti mně. Musel jsem se o dveře opřít bokem a pořádně zabrat. Pot mi tekl z čela a postupně mi docházely síly. Podvědomě jsem věděl, že za dveřmi nikoho nespatřím. Šlo o nějakou podivnou sílu, která se chtěla za každou cenu dostat dovnitř.
„Co se děje?" ozvalo se mi za zády. „Pojď mi pomoct," vyzval jsem vyděšeně manželku. Společně jsme tlačili do dveří. „Proč nejdou zavřít?" ptala se. „Něco se sem chce dostat. Tlač!" přikázal jsem. „Něco?" nechápala manželka. „Podívám se, kdo tam je. Uhni," řekla a vykoukla kukátkem.
Smrt nakonec našla svoji oběť
„Tadeáši, to je smrt!" zařvala manželka se strachem v očích. Nakonec se nám podařilo dveře zavřít a zamknout. „Jdi se podívat na mámu," poprosil jsem ji. Já zůstal stát u dveří a doufal, že už je to pryč. Manželka spala celou noc s matkou a já nocoval u dveří.
Když jsem se ráno probudil, opatrně jsem dveře otevřel. Akorát k nám přicházel soused. „Stáňa v noci zemřela," pronesl smutně a padl na kolena. Během zoufalého pláče řekl něco, co mě zarazilo. „Viděl jsem smrt na vlastní oči. Šílený, viď?" dodal a já si uvědomil, koho jsme večer viděli. Na nic jsem nečekal a běžel se podívat na mamku. Seděla na posteli a usmívala se. Jsem přesvědčen, že smrt si šla pro maminku. Tentokrát jsem ji ochránil, ale co bude příště?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.