Tereza (33): Nedokážu být s někým, kdo mě má rád. Tátovo chování poznamenalo celý můj život

Opuštěná žena
Zdroj: Pixabay.com

Role otce je v životě dítěte velmi důležitá. Pro syny bývá otec vzorem a dívky si většinou vybírají v budoucnu takové partnery, kteří jsou podobní právě otcům. Tereza se z tátova vlivu nemůže vymanit ani v dospělosti. Pojďte se podívat na její příběh.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 12. 05. 2020 11:00

Když se prohrabuji fotkami z mého dětství, nikde v té hromadě nemohu najít společnou s tátou. A pravděpodobně bych ji ani nikdy nenašla. Moje vzpomínky na něj se skládají pouze z pár útržků, a ty rozhodně nepatří k těm, které by definovaly spokojené dětství. Táta od nás odešel, když mi bylo asi pět let. Odstěhoval se do paneláku naproti nám a já vždycky koukala do okna, jestli se u něj svítí. Moje máma mi nikdy nebránila v tom ho vidět, ačkoliv s ním měla příšerné zkušenosti, do vztahu mezi námi se však nechtěla plést. Nikdy o něm neřekla ani jedno špatné slovo, ale já si pamatuji, jak jí ubližoval a házel po ní židle. Byla jsem ale moc malá na to, abych si uvědomovala, co je a co není normální.

Magická věta

Chodila jsem za ním jednou za pár měsíců, častěji to nechtěl. Celá návštěva se nesla v duchu urážení a nadávání na adresu mojí mámy. Ale pro mě z neznámých důvodů jsem ho potřebovala pořád vídat. Když mi bylo čtrnáct, doprovodil mě na konec ulice a moje poslední vzpomínka na něj je, že jsem koukala, jak odchází a brečela, aby se mnou ještě byl. A v ten moment řekl jednu větu, kterou si s sebou nesu celý život. „Mám tě rád, ale nemůžu s tebou být. To tak v životě je,“ a odešel. Velká chyba. Bylo to jako zaklínadlo, které ve mně zůstalo. Slova mají velkou moc, i když pro něj to asi bylo klišé. Od té doby se totiž neozval, neotevíral. Na narozeniny si nevzpomněl a Vánoce také neřešil.

Odmítala jsem lásku

Když si zpětně vybavím své vztahy, dá-li se to tak nazvat, vždycky byl hlavní zájem jen na jedné straně. A to u mě. Pokaždé to mělo stejný scénář. Našla jsem partnera, pokud možno staršího, který o mě nejevil zájem, ale pro zábavu jsem mu byla dobrá. Čím více mě odmítal, tím více jsem se snažila získat jeho lásku. Teď se úplně stydím, jak moc jsem se ponižovala. Ale pro pár slov uznání, jsem byla ochotna udělat cokoliv. Pak mě vždycky odkopl. Sebevražedně jsem se vrhala do jednoho špatného vztahu za druhým. Přitom když jsem měla někoho, kdo mě miloval, utekla jsem. Potřebovala jsem si tu lásku dostatečně vybojovat.

Otevřelo mi to oči

Můj poslední vztah skončil nedávno. David se po několika měsících scházení se mnou rozhodl pro jinou ženu. Prý si nemohl vybrat. A v tom řekl tu magickou větu, až mě píchlo u srdce: „Budu s Káťou, ale tebe mám rád, akorát s tebou nemůžu bejt“. Jako by přede mnou stál můj táta. V tom mi to došlo. Podvědomě hledám partnery, kteří jsou jako můj otec. Ty, co mě milují opouštím a volím ty, kteří mě nechtějí. Pořád mám v sobě to zaklínadlo. A roste. Roste tak rychle, jako klesá moje sebeúcta. Nepomůže odpustit otci, protože bůh ví, co mu řekli jeho rodiče, když byl malý. Je na čase odpustit sobě a bude to asi kus cesty. Nejsem nejmladší, ale pořád ještě můžu zažít hezké věci. Nikdy není pozdě. Třeba vám za čas napíšu můj další příběh, tentokrát se šťastným koncem.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka

Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka

Související články

Další články