Tomáš (32): Jsem zoufalý. Manželka se upnula jen na syna a na domácnost kašle. Už mi ani nevaří

Klára (30) byla ze všech mých dosavadních známostí ta nej. Krásná, milá a usměvavá holka, trochu stydlivá, což mě silně přitahovalo. A taky byla pořádkumilovná. To mi imponovalo, protože jestli něco nesnáším, tak nečistotu a špínu.

Lukáš (35): Manželka mi nepomáhá s rodinným rozpočtem. Už několik let mám noční můry, že nebudeme mít na chleba

Manželka se po narození syna změnila

Strašně jsem se do ní zamiloval. Chodili jsme spolu teprve rok, přesto jsem si byl jistý, že jsem našel tu pravou. Moji žádost o ruku přijala, svatba proběhla do roka a já pociťoval opravdové štěstí.

Po narození syna Matěje se ale idylka začala rozplývat. Přijal jsem novou výzvu a našel si práci, která byla pro mě finančně zajímavější, ale zároveň i časově náročnější. S rodinou jsem se vídal až k večeru. Klára se plně upnula na naši milovanou ratolest. O syna se sice maximálně starala, jenže zapomínala na domácí práce. Chápu, že toho měla nad hlavu, kór když Matýsek první půlrok v noci moc nespal. Ale přece jen jsem si myslel, že doma alespoň trochu poklidí.

Situace se neustále zhoršovala. Přišel jsem domů z práce, v kuchyni kupa špinavého nádobí, ve všech pokojích rozházené různé věci, pleny, hračky a já nevím co ještě. „Promiň, nestíhám,“ zněla její nejčastější odpověď na dotaz, proč je v bytě takový bordel.

Tomáš (45): Manželka se vrátila z protialkoholní léčebny. Je těžké najít si k sobě znovu cestu

U nás doma nic nefunguje

Zpočátku jsem to ještě nějak skousl, později mi ale její přístup děsně vadil. Často jsme měli rozepře, přitom hádky u nás do té doby prakticky neexistovaly. Vrchol nastal jednoho dne, kdy jsem přišel z práce dost unavený a měl hlad. Nejsem zrovna zručný kuchař, jídlo mi většinou připravovala Klára. Tentokrát ale nebylo na plotně vůbec nic a v lednici jen jogurt, tři rajčata a prošlá šunka.

Vypěnil jsem a spustil na ni, co bude dneska k večeři. „Hele, já jsem dneska nic nestihla, byla jsem s Matýskem venku a pak jsme šli spolu za mámou,“ vysvětlovala. „Tak si zajdi do obchodu a kup si nějaký párky. To snad jednou přežiješ, ne?“ navrhla mi štiplavým tónem.

„To nemyslíš vážně!“ soptil jsem a vztekle popadl bundu. Práskl jsem dveřmi a vyrazil do obchodu. Musím bohužel konstatovat, že podobné momenty se v poslední době opakují čím dál tím častěji a já nevím co dělat. Dennodenně přemýšlím, co s tím. V noci špatně spím. S Klárou jsem to několikrát probíral, jenže ona jenom krčí rameny a reaguje pořád stejně: „Sorry, není čas, nestíhám!“

Hynek (45): Co manželka povýšila v práci, chová se děsně. Dělá, jako kdybychom se synem byli její podřízení

Manželka rezignovala na domácnost

Kláru miluji, jenže mi přijde, že ona zcela rezignovala na cokoliv spojené s domácností a manželství je jí ukradené. Pryč jsou časy, kdy jsme si spolu sedli do obýváku, dívali se na film nebo si jen tak povídali a nasmáli se kravinám. Trápí mě to a nevím si vůbec rady.

Matýskovi budou za pár týdnů dva roky a Klára touží po druhém dítěti. Já si však za dané situace dalšího potomka nedokážu vůbec představit. Řeším velké dilema. Mám se s Klárou rozvést, nebo dál snášet její nepořádnost a doufat, že se vše obrátí k lepšímu? Zatím se přikláním k první variantě, ale třeba se stane zázrak.

Další příběhy ze života →

Standa (40): Své deprese jsem chtěl utajit před okolím. To by ale manželka nesměla žvanit po vesnici

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].