Týna (21): Při cestě z nádraží jsem byla svědkem tragédie. Pak se stalo něco neuvěřitelného

I když se zážitek, který vám budu vyprávět netýká přímo mě osobně, něco ve mně zanechal. Viděla jsem, jak si anděl strážný odnáší duši zemřelého. Myslím, že z toho budu žít ještě hodně dlouho.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (41): Nevěřila jsem varování matčina anděla strážného. Až do onoho osudného dne

Muž ležel nehybně na zemi a jeho žena se ho snažila oživit

Vracela jsem se nočním vlakem ze zábavy do rodné vsi. Padla na mě únava, tak jsem klimbala. Vystupovat jsem měla až na konečné, takže nehrozilo, že bych zastávku minula. Společně se mnou cestovali dva senioři. Dáma vypadala jako laskavá žena, její muž působil na první pohled jako morous.

Nicméně to, jak se drželi za ruce a objímali, mi přišlo dojemné. ,,Kéž bych si taky jednou našla muže, se kterým budu do konce života,“ napadlo mě. Znovu jsem obrátila pohled k oknu a tiše pozorovala černočernou tmu za ním. Když ohlásili konečnou stanici, unaveně jsem vstala a šla ke dveřím.

Senioři už ve vagónu nebyli. Když jsem vystoupila, všimla jsem si, že jdou pár kroků přede mnou. Najednou se muž skácel k zemi. Žena k němu poklekla a snažila se ho probrat. ,,Jardo, Jardo, co je ti?“ naříkala zoufale. Přidala jsem do kroku, abych je dostihla a mohla nabídnout pomoc.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (67): Po manželově smrti se mi chtělo umřít. Nebýt Andělské hory, odešla bych za ním

Přistoupil k nám anděl a něco držel v ruce

Žena už se pokoušela o masáž srdce. Já chtěla vytáhnout telefon a zavolat sanitku, ale byl vybitý. ,, Jardo, prober se! No tak!“  plakala žena a dál mu masírovala srdce. ,,Nemůžeš tady umřít,“ prosila. ,,Pomozte mi,“ zvedla hlavu. Jak jsem se na ni dívala, můj zrak padl na postavu, která stála opodál.

Byl to světle modrý anděl s roztaženými křídly. ,,Co koukáte? Prosím, pomozte nám,“ slyšela jsem ženin hlas. ,,To je anděl,“ pronesla jsem. Žena se otočila směrem, kterým jsem se dívala. ,,Něco drží v ruce,“ řekla jsem a obě jsme na něj upřely zrak. To něco mělo zlatavou barvu a postupně to vyhasínalo. Manželka ležícího muže dále pokračovala v oživování.

,,Už je tady. Drží tvoji duši. To ne. Prosím, prober se,“ plakala. Poté jsem se k muži naklonila a snažila se nahmatat puls. Bylo po všem. Muž byl mrtvý. Žena ho ale dál zoufale oživovala a doufala, že se probere. Já si zatím prohlížela anděla. Chvíli válel duši po rukách, jako by z ní dělal kouli.

Mohlo by Vás zajímat:

Darek (26): Vždycky jsem věřil na anděly. Přesto mi nedávný zážitek s kolegyní vyrazil dech

Duše zemřelého putovala rovnou do nebe

Když byl hotov, rozpřáhl se a vyhodil ji hodně vysoko. Dle mého soudu až do oblak. ,,Páni! Tak takhle to končí,“ divila jsem se a sledovala, kam až koule doletí. Anděl přistoupil k ženě, která vzlykala nad mrtvým tělem. Pohladil ji po zádech, sklopil křídla a zmizel. Žena přestala s masáží srdce a sedla si stranou.

,,Vy jste toho anděla také viděla?“ zeptala se zkroušeně. ,,Ano, byl nádherný. Co to držel v ruce?“ zajímalo mě. ,,To byla duše mého muže,“ pronesla a lehla si vedle něj. Během chvíle nás našel strojvedoucí z nádraží. Zavolal sanitku a policii. To už jsem z místa odcházela. I když nešlo o nic veselého, dost to ve mně zanechalo. Nikdy předtím jsem nic takového neviděla. Té ženy je mi líto. Jediné, co jí může být útěchou, je fakt, že duše jejího muže putovala rovnou do nebe.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Magdaléna (46): Chtěla jsem se zabít. Zachránil mě až zázračný medailon s anděly

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.