Facebook
Instagram
Vašek se poslední roky bál, že zůstane sám. Nevyšlo mu manželství ani žádný z následujících vztahů. Nevzdával se ale a věřil, že někde na něj čeká ta pravá. A nemýlil se. Potkal Renátu, která ho zcela očarovala. I když má jednu vadu na kráse.
Mám za sebou jedno nepovedené manželství a k tomu řadu dalších zbytečných vztahů. Už jsem v lásku přestal věřit, když mi zničehonic vstoupila do života Renáta.
Propadal jsem zoufalství, že zůstanu sám
Bývalá manželka byla panovačná hysterka s duší sobce. Vyjít s ní nebylo snadné. Dnes bych řekl, že skoro nemožné. Vypovídá o tom i fakt, že od rozvodu žije sama. Já měl několik vztahů, ale žádný nedopadl dobře. S blížící se čtyřicítkou jsem dostal strach, že zůstanu sám.
Na nějaký čas jsem se dokonce uchýlil k sexu na jednu noc. Na chvíli to moje trápení vyřešilo, ale já chtěl víc. Lásku, pochopení, náruč toho druhého, když se cítíte pod psa. I máma už začínala malovat čerta na zeď. ,,To mi neříkej, že tě žádná nechce. Že ty máš vysoké nároky?“ kladla mi za vinu, že jsem pořád sám.
Jenže ani já sám nevěděl, kde je vlastně problém. Nežádal jsem toho tolik. Pouze lásku, věrnost a nějakou vnitřní jiskru s vášní. Takové to, když jste s tou pravou, buší vám srdce, cítíte se v bezpečí a víte, že s ní strávíte zbytek života. Kamarádi mě měli za nenapravitelného romantika, který žije ve snu. Já tajně doufal, že přijde den, kdy poznám svoji druhou polovičku.
Na svoji lásku jsem narazil ve sprchách
Jako aktivní člověk, který využije každou chvíli pro to si zasportovat, jsem se jednoho dne vydal do bazénu. Po odplavané hodině jsem šel do sprchy a přemýšlel, co s načatým večerem. Když jsem vycházel ven, nevšiml jsem si, že tam uklízečka právě stírá vodu do odtoku. ,,Nelekejte se, nejste tu sám,“ pronesl příjemný ženský hlas.
Rychle jsem si omotal ručník kolem pasu a vyrazil ke skříňkám. Cestou jsem narazil na onu uklízečku. Byla droboučká, vypadala doslova jako panenka. ,,Jděte opatrně, klouže to,“ pronesla. Při pohledu do jejích očí jsem viděl něco krásného. Vyzařovala z nich čistota. Rychle jsem se převlékl a chtěl dotyčnou ještě najít. Potkali jsme se před umývárnami.
Nevím, kde jsem vzal tu odvahu, ale pozval jsem ji na kávu. S úsměvem přijala a řekla, v kolik končí. V osm hodin večer jsem na ni čekal. Renáta byla velmi sympatická, upovídaná a bezprostřední žena. Ty tři hodiny po jejím boku mi stačily na to, abych věděl, že to je ONA. Ta, na kterou roky čekám. Ze schůzky jsem odcházel zaláskovaný.
Renáta je droboučká žena s obrovským srdcem
Slovo dalo slovo a my se začali pravidelně scházet. Někdy jsme si spolu šli zaplavat, jindy na dobré jídlo. Občas jsem si všiml, že se na nás kolemjdoucí divně dívají. Jednou to Renča okomentovala. ,,Toho si nevšímej. Lidé se občas diví, když vidí liliputa,“ smála se. Já se nad tím nepozastavil snad ani vteřinu.
Viděl jsem její vnitřní krásu. To, že měří stěží 114 cm, mi nevadí. Mně její výška přijde roztomilá. Mám pocit, že ji musím chránit. I když se setkávám s názory, že jsem s ní z lítosti, není to pravda. Jsme spolu tři roky a zanedlouho ze mě bude táta. Lidé by se měli naučit nesoudit knihu podle obalu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
