Věra (29): Budu se vdávat, kdo bude ženichem, se musím nejprve rozhodnout

žena
Zdroj: Unsplash.com

Věra žila normální a spokojený život až do chvíle, než poznala nevlastního otce svého přítele Ondry. Kdyby měla šanci věci změnit, možná by to udělala a nebylo by pro ni nyní tak těžké svoji situaci, kdy ji o ruku požádali dva muži, řešit. Zvítězí rozum, nebo peníze?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 08. 2020 11:00

Bydlíme společně s Ondrou (33) už asi 2 roky. Máme se rádi, spojila nás vášeň pro běh. Při jednom takovém výběhu jsme se seznámili. Ondra měl v té době rodiče ve Státech, takže jsem se s nimi setkala až celkem nedávno. Otec Robert (55) je sice nevlastní, ale i tak mají hezký vztah.

Táta fešák

Musím se přiznat, že Robert je velmi pohledný a atraktivní muž. Jeho věk by mu hádal málokdo. Ondrova matka se ke mně chovala moc hezky, takže to vypadalo, že mě k sobě do rodiny přijali. Když jsme seděli jednou u stolu, Robert se zeptal Ondry, proč si mě nevezme, že tak úžasnou a sexy ženskou už asi nenajde. Zavtipkoval, že pokud bude ještě dlouho váhat, vezme si mě on. Ondra řekl, že vše má svůj čas, ale že si je mých hodnot plně vědom. Jednou mi Robert zavolal, že by si rád zaběhal, tak jestli nemám chuť se přidat. Souhlasila jsem.

Budoucí tchán mě políbil a přítel požádal o ruku

Začali jsme se s Robertem vídat stále častěji, ale já to brala stále z pohledu sportovní aktivity. Při našem posledním běhu mě ale najednou v lese předběhl, zatlačil ke stromu a začali jsme se vášnivě líbat. Něco ve mně křičelo, ať toho okamžitě nechám, ale chuť ochutnat ho byla silnější. Možná právě proto, že byl starší, mě přitahoval, byl tak jiný než Ondra. V jeho náruči jsem se cítila jako princezna. Jeho mužnost se valila snad celým lesem.

Ve stejný den večer jsme měli s Ondrou domluvenou večeři v jedné luxusní restauraci. Stalo se něco, na co jsem čekala celé dva roky. Můj Ondra mě požádal o ruku. Když jsem chtěla vyslovit ano, prolítl mi hlavou odpolední polibek s Robertem. Zaváhala jsem, ale ano jsem řekla.

Budeš moje žena, ale čí?

Když se po rodině tato novinka roznesla, hned mi volala Ondry maminka, aby mi gratulovala. Neskrývala radost, jakou z toho měla. Při následujícím setkání mě chytla za ruce a řekla, že nikoho lepšího Ondra poznat nemohl. Robert už tak šťastný nebyl a chtěl se sejít o samotě. Domluvili jsme se, že si půjdeme zase zaběhat.

Na odlehlém místě v lese se zastavil, poklekl přede mnou, vyndal prsten, který stál určitě jmění, a řekl, že se rozvede a že si mě chce vzít. Byla jsem vyjevená jak Alenka v říši divů. K tomu mi totiž nabídl takové finanční zajištění, že jsem nevěřila vlastním uším. Jedno je jisté, mám je ráda oba, ale budu si muset vybrat. S Ondrou nepocítím blahobyt, který by mě čekal s Robertem, ale miluji Ondru? Nebo jsem vlastně uvnitř sebe zamilovaná do budoucího tchána? Neumím se rozhodnout.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články