Věra (62): Rok jsem chodila s báječným chlapem. Když jsem mu půjčila peníze, najednou se vypařil

S Vladimírem jsme byli manželé přes třicet let. Když mu před deseti lety doktoři diagnostikovali rakovinu prostaty, byla to pro mě obrovská rána. Celý život jsem se těšila na společný důchod. Jak si koupíme karavan a budeme cestovat...

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (65): Po smrti manžela se ke mně nastěhovala dcera. Nebyl to šťastný nápad

Umřel mi manžel

Teď z toho nebylo nic. Vladimír šel na několik operací, ale všechny dopadly neúspěšně. Doktoři nakonec jeho záchranu vzdali a před čtyřmi lety umřel. Byla to pro mě ohromná rána, ze které jsem se dlouho vzpamatovávala. Nejvíc mi pomáhaly naše děti. Chodily mě často navštěvovat a věnovaly se mi. Dera mi před třemi lety udělala ohromnou radost, když na svět přivedla moje první vnouče.

I přes těžké začátky jsem se naučila žít sama. Bylo to opravdu náročné, ale nakonec jsem si na to zvykla. Postupně jsem i méně truchlila.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (49): Po smrti manžela bych měla cítit smutek, ale místo toho se dostavila úleva

Znovu jsem se cítila šťastně

Před rokem a půl jsem potkala okouzlujícího a velmi přátelského muže. Milan (65) byl podobně starý jako já a díky němu jsem se znovu začala cítit šťastně. Udělal vše, co mi na očích viděl. Bral mě do kaváren, do divadel a po představení často na skleničku vína.

Bylo mi s ním báječně. Cítila jsem se žádaná a atraktivní. Milan byl úžasný ve spřádání společných plánů. O naší budoucnosti mluvil v jednom kuse. Když jsem se mu svěřila se svým snem, že bych chtěla v důchodu cestovat, hned byl pro. „Líbí se mi tvůj nápad a určitě půjde uskutečnit,” řekl mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (38): Půjčila jsem sestře sto tisíc. Nestačím se divit, jak se k tomu po letech postavila

Zmizel i s mými penězi

Čím víc se ke mně choval hezky, tím víc jsem se do něj zamilovávala. A on si mě postupně omotával kolem prstu. Před několika týdny přišel s tím, že by potřeboval půjčit peníze. „Kleklo mi auto a nemám na opravu. Navíc by bylo fajn, kdyby to bylo co nejdřív. Chceme přece jet příští týden na Šumavu...” vysvětlil mi.

Nebyla to obrovská suma, ale stejně jsem těch 30 tisíc trochu pocítila. Rozhodla jsem se mu věřit a peníze jsem mu půjčila. Znala jsem ho přece déle než rok. Byla jsem si jistá, že mě by nepodrazil. Ale přesně to se stalo. Od té doby jsem o Milanovi neslyšela. Jako by se propadl do země. Překvapuje mě, že mu takové roční divadýlko za to stálo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (56): Půjčila jsem synovi sedmdesát tisíc. Pak přišlo něco, s čím jsem nepočítala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.