Facebook
Instagram
Vilma měla velmi těžké dětství. Maminka jí zemřela, když jí bylo pouhých 5 let. Její táta se tak z hodiny na hodinu musel postarat o tři děti. A vypořádal se s tím na jedničku. Nyní má konečně šanci myslet i na sebe.
Můj život poznamenala událost, kterou jsem nemohla nijak ovlivnit. Matka mi zemřela při dopravní nehodě. Nechala po sobě nejen truchlícího manžela, ale i tři děti.
Pro tátu jsme vždy byli na prvním místě
Táta se o nás nemohl postarat lépe. Byl vynikají úplně ve všem. Snažil se, abychom drželi spolu jako rodina. Vařil, chodil na třídní schůzky a snažil se nám pomoci se vším, co šlo. Častokrát to s námi neměl jednoduché, obzvlášť v pubertě jsme se chovali hrozně. Přesto za celých 20 let ani jednou nepomyslel sám na sebe. Byli jsme pro něj vždy na prvním místě.
Změna přišla, když se do vedlejšího bytu přistěhovala nová paní. Táta se do ní okamžitě zamiloval. V té době již oba moji sourozenci bydleli jinde, a já jsem tedy jako jediná mohla sledovat jejich postupné sbližování.
Byla jsem moc ráda, že si táta konečně někoho našel. Sousedka, se kterou se vídal, byla moc příjemná. Přála jsem si, aby jejich vztah vydržel.
Šťastnějšího jsem ho nikdy neviděla
Moje přání se také splnilo. Po třech letech si mě a mé sourozence táta zavolal. Bylo mi jasné, že po nás chce něco moc důležitého. Když jsme se sešli u večeře, byl táta viditelně nervózní. Mělo mi být hned jasné proč. Po jídle se nás vážně zeptal, jestli by nám nevadilo, kdyby Kláru požádal o ruku.
Pověděl nám, že nechce dělat něco, co bychom špatně nesli. Prý pro něj vždy budeme na prvním místě. Samozřejmě jsme všichni se svatbou souhlasili. Kláru jsme znali již dlouho a byla nám všem sympatická.
Obětavějšího člověka, než je můj táta, jsem nikdy nepoznala a jsem vděčná za to, že si našel někoho, s kým bude šťastný. Zaslouží si to především proto, jak se o nás staral. Kéž by se mu už všechna příkoří vyhýbala obloukem!
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
