Vlaďka (32): Hodila jsem žebrákovi stokorunu. On mi za to dal mnohem víc, přinesl mi do života štěstí

Před třemi lety jsem šla jen tak po ulici a viděla na zemi klečet žebráka. Málokdy takovýmto lidem něco dám. Jenže výraz jeho tváře ve mně zanechal tak silnou stopu, že jsem se k němu po pár krocích vrátila. Měla jsem u sebe pouze stokorunu. Hodila jsem mu ji do klobouku. On mi dal na oplátku jakýsi kámen. Řekl, že jde o kámen štěstí a čekal právě na mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (48): Když jsem usedla na obětní kámen, stalo se něco, co mě k smrti vyděsilo

Smůla se mi lepila na paty

Vlastně ani dnes nevím, zda to celé byla náhoda, nebo za své štěstí vděčím právě tomu muži z ulice. Do chvíle, než jsem ho potkala, můj život stál za starou belu. V práci byly moje nadprůměrné výkony bez povšimnutí. A já tolik toužila jít výš a něčeho dosáhnout. Ať jsem udělala cokoliv, nestačilo to.

Poslední roky se také výrazně změnil můj vztah s matkou. V jednom kuse na mě hledala chyby. Nelíbily se jí moje vlasy, můj styl života a ani má práce. Neuměla mě za nic pochválit a jen se po mě vozila. A co se týče mužů? Tak to byl asi největší propadák. Jeden vůl střídal druhého. Buď jsem si začala s alkoholikem, nebo se sukničkářem, který mě dlouho tahal za nos.

Když se mě někdo zeptal, jestli jsem šťastná, moje odpověď zněla ne. Jak bych mohla být? Nedoceněná v práci, bez pořádného chlapa, s třicítkou na krku a mámou, co do mě v jednom kuse šije? Kolikrát jsem si říkala, kdy už se štěstí nakloní i na mou stranu. A podle všeho mě někdo tam nahoře konečně vyslyšel.

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (26): Žena z esoterického krámku mi darovala kámen. Díky němu jsem našla životní štěstí

Muž bez domova mi dal podivný kámen

Jednou jsem se vracela z práce po dalším marnému pokusu dokázat svému šéfovi, že jsem vážně dobrá. Pod vousy jsem si nadávala a slibovala, že už na to kašlu. Prošla jsem kolem muže, který seděl na dece a měl před sebou klobouk. Cítila jsem, že se na mě upřeně dívá. Byl to velmi dlouhý a hluboký pohled, který mířil do mého nitra. Vyloženě jsem cítila, že do mě vidí.

Lehce rozrušená jsem pokračovala v cestě. Když jsem i nadále cítila jeho pohled, zastavila jsem se. Vrátila jsem se k němu a vytáhla peněženku. „Dobrý den, mám jen stovku," řekla jsem omluvně a hodila ji do klobouku. Muž se na mě pořád tak upřeně díval. „Děkuji," pronesl a něco hledal v kapse. „Tady máte na oplátku," natáhl ke mně ruku.

„Je to kámen štěstí. Mám pocit, že ho potřebujete. Čeká tu na vás," pobízel mě, abych si ho vzala. V tu chvíli mi kámen přišel jako obyčejný šutrák, kterých jsou na zemi tisíce. „Teď se věci změní, uvidíte," dodal a najednou byl jeho pohled pryč. Díval se do země. Zkoprnělá jsem se vydala na cestu domů a v ruce žmoulala onen kámen.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (57): Babička mi před smrtí darovala andělský medailon, stal se spásou naší rodiny

Kámen od žebráka mi přinesl štěstí

A během několika týdnu se můj život změnil o sto osmdesát stupňů. V práci mě konečně docenili a nabídli pozici, o kterou jsem tolik usilovala. Později jsem poznala Patrika, který je dnes mým manželem. Jako kdyby ho někdo stvořil přímo pro mě. A do třetice, moje máma se přiznala, že je léta na antidepresivech a potřebuje pomoc.

I sní došlo postupně k nápravě. Jak její duše, tak našeho vztahu. Už mám zase mamku, které se mohu svěřit. Co je ale to největší štěstí? S Patrikem čekáme dítě. Jsem téměř na konci osmého měsíce a co nevidět se nám narodí dcera. Chtěla jsem muži z ulice poděkovat, ale už jsem ho nikdy nespatřila. Rozhodla jsem se, že kámen štěstí pošlu dál. Kdo by teď mohl potřebovat jeho pomoc?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Majda (24): Ve snu jsem pohřbila otce, bohužel se to vyplnilo. Pak měla podivný sen i máma

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.