Facebook
Instagram
Osudové zkoušky mohou přijít v každém věku. Třeba Vlastimil by se správně měl radovat z vnoučat a pomalu se těšit na důchod. Místo toho ale zažívá velmi těžké období. Musí se postarat o svého vnuka.
Už rok a půl pečuji o svého úžasného vnuka Tobiáše (3). Je to velmi náročné, přesto jsem za ty chvíle strávené s ním rád a za nic na světě bych je nevyměnil.
Dcera měla odjakživa psychické problémy
Přiznat, proč se o Tobiáše starám zrovna já, je pro mě velmi těžké. Z velké části si zato mohu sám. Měl jsem být ostražitější a dřív si všimnout, že s mojí dcerou Lenkou (32) není něco v pořádku. Ale v době, kdy jsem na to měl dávat pozor, jsem měl plno jiných starostí a zájmů, takže jsem nechal všechno osudu, a to se nevyplatilo.
Celé to začalo před osmi lety, kdy se Lenka poprvé pokusila o sebevraždu. Vždy to byla velmi uzavřená a citlivá dívka, která se nerada svěřovala. Věděl jsem to o ní, ale nikdy jsem si nemyslel, že to může zajít tak daleko. V té době se s ní rozešel její dlouholetý přítel.
Z depresí se nikdy pořádně nedostala
Pobyla si pár měsíců v psychiatrické léčebně a po návratu domů byla jak vyměněná. Hodně se usmívala a zdála se mi opravdu šťastná. Bohužel to byla jenom maska. Ze svých depresí se nikdy pořádně nedostala. Jelikož žijeme na malém městě, brzy jsem se dozvěděl, jakou má Lenka reputaci. Podle sousedů se vyspí s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv.
Nemohl jsem uvěřit svým uším. Tak tohle se stalo z mojí holčičky, obyčejná prostitutka. Byl jsem zklamaný. Po pár měsících přišla Lenka s tím, že je těhotná. Nepřekvapilo mě, že nezná jméno otce.
S těhotenstvím se vše jen zhoršilo
Nikdy se nesmířila s tím, že bude matkou. Těhotenství snášela velmi špatně. Byla na všechno sama. I když jsem se jí snažil pomáhat, nebylo to ono. Potřebovala by k sobě skutečného partnera. Čím víc se blížil termín porodu, tím víc se jí vracely úzkostné stavy a deprese.
Po porodu se o Tobiáše zvládla postarat rok a půl. Stále častěji jsem ji vídal s cizími muži v hospodě. „Takhle se nemůže chovat správná matka,” řekl jsem si. Bylo toho už dost. Musel jsem si s ní promluvit. Nakonec z toho vyplynulo jediné, musí jít ihned na léčení. Jenže Lenka místo toho vzala do zaječích a nechala mě tu s Tobiášem samotného. Od té doby se o vnuka starám já.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
