Lenka (39): Po dvaceti letech jsem potkala svého bývalého. I s bříškem a pleškou by stál za hřích

S manželem jsme si krizí už prošli a nečekala jsem, že tentokrát se budu prát s pokušením jménem „nevěra“ já sama. Potkala jsem svého dávného přítele. Jako vyzrálý a zkušený chlap mě přitahoval mnohem víc než na střední.

Zuzana (34): Pokusila jsem se svést manžela kamarádky. Šokovalo mě, jak lehko mi podlehl

Najednou jsme si měli co říct

Bylo to, jako by se mi v hlavě spustil starý film, který jsem kdysi dávno vypnula v polovině. Potkali jsme se úplnou náhodou v supermarketu, mezi regály s těstovinami. Nebo to byl osud? Když jsem se otočila, stál tam Petr – můj přítel ze střední. Ten, se kterým jsem prožila svou první velkou lásku, a ten, kterému jsem kdysi řekla, že potřebuji svobodu. Bylo mi tehdy devatenáct a myslela jsem si, že mi patří svět.

Prvních pár minut bylo mírně rozpačitých. Vyměnili jsme si několik vět o tom, kde teď bydlíme a co děláme. On se rozvedl, má dospívajícího syna, já jsem vdaná a mám dvě děti. A přestože bych čekala, že se náš rozhovor snad brzy stočí i k počasí a cenám potravin, najednou jsme stáli u kavárenského pultu a pili cappuccino. Nepřestávali jsme si skákat do řeči. „Ty jsi pořád tak pohotová. Chytrá jak opice,“ řekl mi upřímně.

Měl v očích stejnou jiskru a v projevu humor jako kdysi. Ale teď byl klidnější, mnohem vyrovnanější. Nebyl to ten kluk, co neuměl dodržet slib, ale muž, který si něčím prošel. A já si uvědomila, že mě přitahuje možná víc než tehdy. A to i přesto, že měl trochu bříško a mnohem méně vlasů.

Táňa (40): Manžel si roky hrál na svatouška. Jeho nevěru prozradil až sousedčin jezevčík

Začali jsme si psát

Ožila ve mně vzpomínka mé staré „já“. Bývalo bezstarostné a zábavnější než v současnosti. Přiznávám se, že jsem si i trochu zaflirtovala. To proto, že mi Petr tak hezky lichotil. Ztratila jsem pojem o čase a vrátila se domů s nákupem pěkně pozdě. Manžel to ale ani nekomentoval, měl ten večer hodně práce.

Nebylo to plánované jako nějaká aférka. Petr mi poslal fotku knížky, kterou jsme kdysi oba četli. Já mu odpověděla a hned jsme se dostali k dalším vzpomínkám. Jenže spolu s nimi přicházely i pocity, které jsem nečekala. Srdce mi bušilo jako blázen, když mi napsal, že by mě rád viděl znovu. Poslal mi do práce moje oblíbené růže.

Věděla jsem, že se pohybuji na tenkém ledě. Jednou si naše manželství krizí už prošlo. Manžel si našel milenku a já kvůli tomu dost vyváděla. Možná ve mně zůstala touha po pomstě. Ale zároveň jsem cítila, že Petr ve mně probouzí něco, co už jsem dlouho necítila – vzrušení, lehkost, touhu. To je těžká konkurence ke stereotypu a nudě.

Božena (72): Stará láska nerezaví, ale rovnou kvete. Zažila jsem to na vlastní kůži

Setkání, které se mi zarylo pod kůži

Po týdnu jsme si dali schůzku. Bylo to nevinné – aspoň na první pohled. Seděli jsme v parku, povídali si a smáli se. Ale když mi odhrnul pramen vlasů z obličeje, cítila jsem, jak se mi málem rozskočilo srdce. „Vůbec ses nezměnila,“ řekl mi milou lež. Ale já věděla, že se změnilo úplně všechno.

Od té doby se snažím držet odstup, ale nejde to úplně omezit. Občas si napíšeme, občas si zavoláme. A já se ptám sama sebe, jestli je to jen nostalgie, nebo jestli jsem pustila zpátky do života něco, co má ještě pokračování. Možná bychom si mohli zavzpomínat trochu víc? Proč by si měl užívat bokem jen můj manžel? Nejsem hloupá ženuška, co se bojí trošky vzrušení? Třeba budu na stará kolena litovat, že jsem byla ta věrná.

Další příběhy ze života →

Petra (38): Nikdy jsem tě nepřestal milovat, napsal mi první kluk. A já v ten moment ztratila půdu pod nohama