Leontýna (23): Svého bývalého jsem neskutečně milovala. Měli jsme ale jeden velký problém, nemohli jsme spolu spát

Když jsem se dala dohromady s Albertem, hned jsem věděla, že je muž mých snů. Byl to první vztah, který mě naplňoval, ve kterém jsem cítila mír, klid a jistotu… ve kterém jsem byla neskutečně šťastná. Albert mě opravdu miloval, cítila jsem, že by mi snesl modré z nebe. Byli jsme zkrátka skvělý pár. Ale nic nemůže být dokonalé, a tak i náš vztah měl jeden velký háček.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (34): Zdědila jsem po babičce činčily. A objevila temné tajemství její minulosti

11.7.-14.7.2025

• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 

Neměli jsme společné zázemí

Celá moje rodina pochází z malé vesničky na hranicích s Polskem. A protože jsem chtěla studovat v Praze, nastěhovala jsem se na kolej. Neměla jsem moc peněz na lepší pokoj, a tak jsem bydlela se třemi dalšími holkami. Vždycky jsem si tedy hledala přítele, který ideálně bydlel sám, abych mohla trávit čas s ním v jeho bytě. S Albertem to ale bylo jinak. Také studoval velmi těžký technický obor a kvůli nedostatku vlastních peněz bydlel stále s rodiči v malém bytě, kde musel pokoj sdílet s mladším bratrem. Neměli jsme tedy vůbec žádné soukromí, nějaké místo, kam bychom mohli jít a být tam sami dva.

Seznámili jsme se v létě, kdy nám nedostatek místa nevadil. Dělali jsme si pikniky venku, stanovali na louce, spali pod širákem, dlouho do noci chodili po teplých ulicích města. Nepotřebovali jsme se někam schovat před zimou a špatným počasím, vystačili jsme si venku.

„Nic nás nerozdělí,“ sliboval mi Albert, když mě líbal za svitu hvězd na našem oblíbeném místě na poli v naší vesnici, kam jsme často chodili na piknik, a já se cítila neskutečně šťastná.

„Ano. Všechno spolu překonáme. Moc tě miluju, Alberte, nejvíc na světě.“

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (29): Babička se ve svých letech přihlásila na vysokou školu. A měla k tomu nečekaný důvod, který mě dojal

Nikde jsme neměli soukromí

Když ale nastala zima, došlo nám, jak nám nějaké naše místo chybí. Už jsme nemohli být venku dlouhé hodiny, jen tak sedět a mazlit se na dece v trávě. Stmívalo se brzy, začaly deště, později i padal sníh a my jsme byli nuceni na každé rande chodit do kaváren. Nejprve to pocítily naše finance, pak jsem ale začala pociťovat neskutečnou fyzickou prázdnotu.

„Víš, jak dlouho jsme spolu nespali?“ začal jednou Albert, když jsme v chladu seděli na lavičce venku a klepali kosu. „Tři měsíce. Nespali jsme spolu už čtvrt roku.“

Došlo mi, že ho trápí to samé, co mě. Intimita nám ve vztahu neskutečně chyběla. Ani jsem si nepamatovala, kdy jsem naposledy cítila teplo jeho objetí, sprchu polibků na těle, jeho spalující lásku…

„To je hrozně dlouho,“ zašeptala jsem a přitiskla si kabát blíže k promrzlému tělu. Albert přikývl.

„Musíme s tím něco dělat, Leontýno. Mám pocit, že to mezi námi trochu chladne.“

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (42): Tchyně za mými zády celé dny vykrmuje moje děti. Bojím se, že budou obézní

Chyběla nám intimita

Ačkoli mi jeho slova trhala srdce, cítila jsem, že má pravdu. Naše láska sice nebyla založená čistě na sexu, ale byl její důležitou součástí a oba jsme očividně pociťovali, že bez něj náš vztah upadá. Nebyl rozdíl mezi tím, jak jsme se k sobě chovali my dva, a jak spolu tráví čas obyčejní kamarádi.

„Můžeme si koupit pokoj na hotelu,“ navrhla jsem tiše a Albert se pousmál.

„To jo. Jednou nebo dvakrát. Pak už na to nebudeme mít peníze.“

Natáhla jsem k němu ruku a pevně mu sevřela promrzlou dlaň. Podívala jsem se mu hluboko do očí a nadějně se usmála.

„Musíme to vydržet zase do léta. Pak poletíme na pár dní na dovolenou, kde budeme úplně sami. Nebo přijedeš k nám na vesnici, tam je místa dost, mám tam svůj pokoj. Pak to bude všechno snazší, slibuju.“

Mohlo by Vás zajímat:

Ivka (36): Nikdy na něj nezapomenu. Vždycky, když projíždím tou zatáčkou, všechno se mi ve vteřině vybaví

Rozešli jsme se

Do léta ale náš vztah už nevydržel. Ačkoli jsme se stále neskutečně milovali, věděli jsme, že takto náš vztah udržovat nedokážeme. Čas jsme trávili spíše jako kamarádi, po kavárnách a restauracích, na opačných stranách stolu než spolu v objetí. Pro oba byla fyzická blízkost nesmírně důležitá a tak, ačkoliv to bolelo jako čert, jsme se rozhodli se rozejít.

„Chci, abys věděla, že tě pořád miluju a nikdy nepřestanu,“ zašeptal mi do ucha Albert během našeho posledního rozhovoru. „Nikdy jsem tě nechtěl opustit, ale vím, že takhle se budeš mít líp.“

„Taky tě pořád miluju,“ vzlykala jsem a pevně jsem se držela v jeho objetí. Nechtěla jsem, aby mě pouštěl, ale chápala jsem, že spolu být nedokážeme. Oba bychom se až moc trápili touhami, které nemůžeme naplnit.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (33): Tchyně a tchán si ze mě udělali služku. Jedna návštěva mojí mámy všechno změnila

Pořád na něj myslím

O půl roku později jsem si našla nového přítele, s velkým bytem, kam jsem se hned nastěhovala. Myslela jsem si, že častá intimita a blízkost mě bude naplňovat, ale mýlila jsem se. Pokaždé, když jsem ležela po jeho boku, líbal mě na rameni a hladil po zádech, myslela jsem na Albertovy rozzářené oči, které na mě hleděly z druhé strany stolu v nějaké zapadlé kavárně. Později jsem si začala uvědomovat, že jsem bezhlavě vyměnila pravou lásku za sex, bylo ale už pozdě. O Albertovi jsem už nikdy neslyšela.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Viola (31): Nemohla jsem šéfovi přijít na jméno. Při výpadku proudu ale náš vztah nabral nečekané obrátky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].