Liběna (42): Dceřina kamarádka je u nás jako doma. Nechci dělat osamělé puberťačce náhradní rodinu

„Dobrý den, copak to tady tak krásně voní? To bude dobrota,“ přišla se se mnou přivítat dceřina kamarádka Silva. Milá holka, ale trochu vlezlá.

Erik (39): Děti nás mají na háku a ignorují pravidla. Našel jsem skvělou rodičovskou pomstu

Jak to chodí u nás doma, je rarita

Své rodině se snažím zajistit vše. Každý den máme teplou večeři, děti za mnou mohou kdykoliv přijít a promluvit si. Když potřebují s něčím pomoct do školy, jsem tu pro ně. Stejně tak manžel. Ač je znát, že děti na střední škole mají kamarády a s nimi tráví čas, rády jsou i doma s námi. Naše společné večeře si nenechám nikým vzít.

To je čas, kdy se celá rodina sejdeme a povídáme si. Udržujeme kontakt. Sdílíme zážitky a smějeme se. Pro mě to znamená jediné. Občas nemám čas na kamarádky a neúčastním se setkání po práci s kolegy. Ale vím, že za pár let děti odejdou z domova a já budu ještě ráda vzpomínat na dobu, kdy jsme byli kompletní rodina.

Diana (53): S dospívajícími dětmi nemám žádné soukromí. Jejich kamarádi mě dohání k šílenství

Kamarádům se u nás líbí

Dceřina kamarádka Silva pochází z bohaté rodiny. Má značkové oblečení a když vypráví, kde byla s rodiči na dovolené, jedná se o destinace na druhé straně zeměkoule. Nicméně většinu běžného času je Silva sama doma. Respektive u nás. Poslední dobou už je toho moc. Silva s námi večeří, Silva u nás tráví čas o víkendu a jezdí s námi na výlet.

Nikoho se neptá, bere to jako automatickou záležitost. Předpokládá, že nám to nevadí. V podstatě mi to je jedno, ale výlet jen se svou rodinou bych si užila více. Včera mě Silva doslova odzbrojila a já neměla slov. Neuměla jsem zareagovat rychle na začátku.

Ladislav (39): Moji rodiče mě štvou. Učí děti, že alkohol je normální

Dceřina kamarádka je tak trochu drzá

Sedíme u večeře a oznámila jsem rodině, že pojedeme v listopadu na prodloužený víkend za babičkou a dědou do Tábora. „To bude super, pojedu s vámi. Ráda poznám vaše příbuzné,“ usmála se Silva a dál jedla svou večeři. Já seděla a neměla slov.

Večer jsme to rozebírali s manželem a oba jsme se shodli, že je třeba nastavit pravidla. Silva není naše dítě. Nebudeme jí dělat náhradní rodiče ani rodinu. Pokud se cítí osamělá, tak to musí řešit se svými rodiči. Není naší povinností se starat o cizího puberťáka v době, kdy jsou jeho rodiče buď v práci, nebo na dovolené. Co nejdříve si se Silvou promluvím.

Alena (57): Netušila jsem, že manželovi s novým mobilem otevírám dveře k virtuální nevěře

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].