Libor (34): Když jsem šel pracovat do zahraničí, půjčil jsem mámě byt. Teď mi ho nechce vrátit, ale já nemám kam jít s těhotnou partnerkou

Je mi to vrcholně nepříjemné, když musím mámu žádat, aby opustila můj byt. Naše původní domluva zněla, že se tam může zabydlet jen na tu dobu, co budu v zahraničí. Teď jsem zpátky, ale byt zatím nemám...

Mohlo by Vás zajímat:

Milan (35): Sestra mojí přítelkyně potřebovala azyl po těžkém rozchodu. Bydlí u nás půl roku a začíná mi hodně vadit

Rodiče se rozvedli

S našimi jsem neměl moc dobrý vztah. Když jsem byl starší, naše názory na spoustu věcí se čím dál víc rozcházeli. Jakmile to bylo možné, vzal jsem si hypotéku a našel příjemný byt s výhledem do tichého vnitrobloku, kde je spousta zeleně.

Byl sice příliš velký pro jednoho člověka, ale já měl v plánu časem se usadit a založit rodinu. Moji rodiče mezitím šli úplně opačným směrem. Jejich vztah také nebyl moc dobrý. A když už jsem byl pryč z baráku, rozvedli se. Vím, že se dlouho přetahovali o dům, ale nechtěl jsem se v tom vrtat.

Až jednoho dne máma zazvonila u mých dveří a řekla, že nemá kam jít. I když jsme si v posledních letech moc nerozuměli, je to stále moje máma. Měl jsem volný pokoj, tak jsem jí řek, že než si něco najde, může bydlet u mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (32): Tchyně u nás bydlí už rok. Soužití s ní je nad moje síly už od začátku

Máma bydlí v mém bytě

Měli jsme takovou tichou domácnost. Oba jsme chodili do práce, setkávali jsme se vlastně jenom ráno a večer u jídla. Přišlo mi, že máma je pro mě jako někdo cizí. A ani ona se nějak moc nesnažila mluvit se mnou. Bylo to přesně tak, jak si to pamatuju už od dětství. Nebyla spokojená se svým životem, možná i s tím, že se stala matkou, takže se uzavřela a neprojevovala žádné city.

Trošku jsem si lámal hlavu nad tím, jak jí říct, že bydlení u mě je jenom dočasné, když zasáhl osud. Dostal jsem pracovní nabídku ze zahraničí. Kontrakt byl na pět let. Peníze sice nebyly takové, jak bych očekával, ale stejně mě to lákalo.

Ale co s bytem? Asi bych zvládal platit hypotéku, jenže nechat byt pět let jenom tak... Domluvil jsem se s mámou, že tam může zůstat, než se nevrátím. Já budu platit hypotéku, ona energie a věci kolem. K tomu bude v rámci možností pečovat o byt.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (34): Kvůli zdražování u nás bydlí moje máma i tchyně. Je to horší, než jíst kamení

Máma nechce opustit můj byt

Pět let uběhlo jako voda. Ve firmě mi nabízeli prodloužení kontraktu, ale já se chtěl vrátit a vést trochu jiný život. Poznal jsem totiž úžasnou ženu, která nyní čeká naše první dítě. Přemluvil jsem ji, ať se se mnou přestěhuje do Čech. Měl jsem v plánu méně pracovat a soustředit se hlavně na rodinu.

Když jsem to říkal mámě, nebyla moc nadšená. Ale pak řekla, že snad se do bytu vejdeme všichni. To mě pořádně dopálilo. Jasně jsme se domlouvali, že to je jenom na pět let. Já potřebuji byt pro svou rodinu. Chápu, proč se jí nechce pryč. Zjistil jsem, že si ho zařídila podle sebe. Je to takové bydlení starší ženy, všude kytky, vázy a knihy, které nikdo nečte, ale hezky vypadají v polici. Má také malého pejska.

Nevím, jak zařídit, aby odešla. Je mi hloupé ji vyhazovat, přes to všechno je to stále moje máma. Ale nechci jít někam do podnájmu. Na to přece neplatím hypotéku tak dlouho, ne? Mám už jen dva týdny. Pak má za mnou přiletět přítelkyně a rád bych už začal zařizovat dětský pokojíček...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (33): Žijeme jen z mého platu a ještě bydlíme u tchyně. Už to dlouho nevydržím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.