Facebook
Instagram
Ludmila neměla jednoduchý porod, ale nakonec to dobře dopadlo. Jenže má pocit, že tam dole už není stejná. A stydí se za sebe natolik, že se už nechce ani milovat s manželem.
Věděla jsem, že porod změní spoustu věcí. Ale netušila jsem, že mě čeká jiný pohled na moje vlastní tělo. Znám ho přes třicet let a myslela jsem, že mě už nemá co překvapit...
Stala jsem se matkou
Malá Anežka nepřišla na svět jednoduše. Bylo to několikahodinové trápení, ale nakonec jsme to zvládly obě. Když jsem ji konečně měla přivinutou na prsou a cítila to malé tělíčko na holé kůži, byla jsem neskutečně šťastná. A můj manžel Jirka (38) plakal dojetím.
První týdny uběhly hodně rychle, pořád bylo co dělat, protože Anička nám dala zabrat. A já ani nevím, jak uběhlo šestinedělí. Jirka na to ale nezapomněl a jednoho večera, když Anička konečně usnula, začal mě líbat na krk.
Už jsem zapomněla, jak je to příjemné. Moje tělo začalo okamžitě reagovat a Jirkovi jsem oplácela jeho něžnosti. Pak mě pomalu svlékal. Líbilo se mi, že nikam nespěchal. Po tom kolotoči z posledních týdnů bych to asi ani jinak nechtěla.
Porod mě hodně změnil
Když se mě Jirka dotknul tam dole, najednou jsem znejistěla. Nebylo to jako dřív, necítila jsem se moc komfortně. Přesto že byl něžný, bylo mi to nepříjemné. Řekla jsem mu, že si musím odskočit a za chvíli budu zpátky.
V koupelně jsem popadla zrcátko a koukala se mezi nohy. To už jsem nedělala dlouho, takže si nepamatuju, jestli moje vagína vypadala jako dřív. Ale v té chvíli se mi moc nelíbila. Byl to trochu šok. Vždy jsem byla se svým tělem smířená. Věděla jsem, jaká mám prsa, zadek a nohy. A byla jsem spokojená.
Nechápala jsem, proč se najednou nelíbím sama sobě. Jde sice jenom o malý kousek, ale důležitý. Vždyť tudy přišla na svět moje dcera!
Na milování nemám ani pomyšlení
Když jsem se vrátila do pokoje, Jirka hned pochopil, že z milování nic nebude. Políbil mě na čelo a obejmul. Byla jsem ráda, že to vzal takhle. Jenže mi došlo, že se o to pokusí jindy. A já už tušila, že to dopadne stejně.
Nevím, jestli to pak zvládnu. Ptala jsem se své lékařky, zda je to normální. Bohužel mi řekla, že se to děje spoustě žen. Tam dole jsem podle ní v pořádku, všechno je to jenom v mé hlavě. Netuším, jak se toho bloku zbavím. Jen doufám, že se mi to jednou povede.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
