Margit Slimáková vyvrací mýty o hubnutí: Nemusíte jíst 5x denně ani počítat kalorie

Výživová poradkyně a bloggerka Margit Slimáková pomáhá lidem zdravě jíst už dlouhá léta. Vlastní certifikáty hned z několika zemí a propaguje cestu, která v dnešní době není až tak populární, ale o to účinnější - naslouchat svému tělu a konzumovat skutečné jídlo.

Bourá tak především mýty o nutnosti počítat kalorie, nechat si sestavit jídelníček od odborníka nebo jíst pětkrát denně, aby člověk zhubl a udržel si zdravou váhu. „Já bych dokonce řekla, že poslouchání univerzálních rad nás odvádí od schopnosti vnímat své potřeby a tělo,“ zdůraznila Margit Slimáková v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou. „Protože tady máme spousty výživových poradců, influencerů, nejrůznějších guru, kteří tvrdí něco, co mohlo prospět jim nebo některým jejich klientům, ale to vůbec neznamená, že je to to nejlepší pro mě,“ poodhalila.

Měla jsem obličej v rosolu, říká Gabriela Šlosrová z Extrémních proměn. Zhubla 72 kilo

Margit Slimáková: Základ je skutečné jídlo

Vy jste pracovně pobývala v zahraničí, mimo jiné Spojených státech, Číně, Německu, Francii. Mě zajímá, když jste měla možnost nahlédnout i jinam, jak si stojí Češi ve stravě?
V každé zemi můžete najít problematická témata nebo problematické jídlo - lidi, kteří jedí velice špatně. Já jsem odjakživa nastavená na to hledat to nejlepší, takže bych začala tím, co děláme dobře. Češi jsou ve velké míře pořád ještě sběratelé, pěstitelé. Vaříme jídla doma, což je skvělé. Zdaleka také není běžné, aby lidé chodili na houby, aby chodili na lesní borůvky, aby se doma poctivě vařilo a jedlo jako u nás. Takže to je skvělé. Samozřejmě máme nějaké problémy, často jíme příliš velké porce. Ne každý tady také přemýšlí. Chtěli bychom jíst zdravě, ale ne každý na to má. Teď nemyslím jenom peníze, ale právě ten čas. Také mít znalosti, schopnosti nakupovat to nejlepší.

Co tedy máme jíst? Existuje něco univerzálního, nějaká univerzální doporučení, co jíst a co pít?
 Jediné výživové pravidlo, které platí pro všechny, je skutečné jídlo. V zahraničí se tomu říká real food. To jsou základní nebo minimálně průmyslově zpracované potraviny. A je to proto, že nás tyto potraviny zasytí, vyživí, ale my se jimi nepřejídáme. Za více než 30 let své kariéry jsem neměla jediného klienta, který by ztloustl nebo onemocněl, protože se přejídal ovesnými vločkami, vajíčky nebo mrkví. To se nestane. Takže jíst skutečné jídlo a vnímat a respektovat potřeby těla, protože každý si můžeme z toho skutečného jídla vybírat něco úplně jiného.

Já vám do toho skočím. Co je to skutečné jídlo? Ať zdůrazníme, co to znamená.
Jsou to základní potraviny rostlinného nebo živočišného původu. Když půjdeme do detailu, tak ideálně vyrostlé z kvalitní půdy nebo ze zvířete, které se kvalitně krmí a slušně se s ním zachází. Potom jsou to potraviny minimálně průmyslově zpracované, což je třeba bílý plnotučný jogurt, bílý tvaroh, sýry, těstoviny nebo ovesné vločky. Maso, ale ne masné produkty, tvaroh nebo bílý jogurt, ale ne ty odtučněné doslazované verze. Kysané zelí, ořechy, semínka, luštěniny, vajíčka, sýry, tvarohy, tedy úplně nejjednodušší potraviny, ze kterých vaříme jídla.

Když je někdo na sladké, čím třeba doslazovat? Medem?
Zaprvé je třeba se naučit vnímat přirozeně sladkou chuť, protože čím více doslazujeme, tím více jsme na cukru závislí a máme potřebu této chuti. Takže musíme první začít jíst skutečné jídlo, které není doslazované nebo spíš přeslazované. My často nevnímáme potřeby těla, ale závislost. A až začneme jíst skutečné jídlo, po pár týdnech - dvou až třech měsících - teprve začneme vnímat skutečné chutě a zmizí nám i potřeba nepřirozeného doslazování. Samozřejmě můžeme doslazovat ovocem, sušeným ovocem, někdy v omezené míře medem, ale základem je naučit se vnímat přirozeně sladkou chuť.

Vykašlete se na diety: Cajthamlová radí ženám jíst podle cyklu, Slimákové vadí pojídání svačinek

Margit Slimáková o univerzálních radách ve stravování

Teď se vrátím zpátky, kdy jste říkala, že máme skutečné jídlo a každý si z něj vybírá. To znamená, že bychom neměli poslouchat univerzální rady, ale poslouchat svoje tělo?
Já bych dokonce řekla, že to poslouchání univerzálních rad nás odvádí od schopnosti vnímat své potřeby a tělo. Protože tady máme spousty výživových poradců, influencerů, nejrůznějších guru, kteří tvrdí něco, co mohlo prospět jim nebo některým jejich klientům, ale to vůbec neznamená, že je to to nejlepší, nejprospěšnější pro mě. A to může vést k zacyklenosti, že zkoušíme něco, co se může zdát skvělé, nějakou dobu to vydržíme, ale ne dlouhodobě, protože to zkrátka pro nás není ideální, a skončí to neúspěchem. Takže hledáme nějaký další zázrak, zase u něj chviličku vydržíme a takhle to jde pořád dokola. Neustále lítáme od jednoho zázraku k druhému, od jednoho tvrzení, jídelníčku k druhému a nejsme schopni vnímat to, co potřebujeme my. Proto klientům cíleně říkám, že jídelníčky nesestavuju, to je špatná cesta.

Co s tím tedy?
Vy musíte sami převzít zodpovědnost, sami se naučit vnímat své tělo a postupně sestavovat ten nejlepší jídelníček, který nebude žádná dieta, bude to váš celoživotní styl, který vám prospívá a má tu obrovskou výhodu, že naše chutě a potřeby se mění v průběhu roku nebo života, a když to člověk vnímá, tak automaticky ví, co má jíst, a nepotřebuje pořád něco hledat.

Mohou nám v tomto pomoct různé testy, kdy se třeba z krve zjistí, co tělu sedí? Že třeba něco všeobecně zdravého konkrétně nám nesedí a tělo to špatně zpracovává?
Naprostá většina těchto testů je fakt zbytečná. Začněme u svého těla, řekla bych, že 95, 96, 97 % z nás na to přijde. A když to někomu po pár měsících stejně nefunguje, dělá všechno tímhle způsobem, pak by měl jít k praktickému lékaři a zjistit, zda tam není nějaká hormonální nebo metabolická porucha, něco velmi specifického, co pak skutečně potřebuje specifické dietní opatření. Ať máme diagnózu, ať zase jenom naslepo nehledáme. Ale naprosté většině z nás stačí jíst skutečné jídlo a máme to vyřešené.

To jsme se bavily o tom, co jíme, a teď se pojďme podívat na to, kdy to jíme. Jak zásadní je, kdy jíme?
Skvělá otázka! Stejně jako neexistuje jediná správná výživa a můžeme jíst velmi rozdílně, co se týče výběru, neexistuje jeden správný stravovací způsob, jako že všichni máme svačinkovat nebo snídat. Je to velmi individuální, každý bychom na to měli přijít tím testováním a životním stylem. Každý jindy vstáváme, potřebujeme chodit do práce, máme jiné možnosti, kde nakupujeme, s kým jíme, kde jíme. To všechno se započítává. My si potřebujeme sestavit reálný stravovací plán.

Co to přesně je?
Pro mě má největší prioritu rodinné, společné stravování s dětmi. Jestliže děti odcházejí z domova, začneme být více sobečtí, začneme se starat o sebe. Ono i s věkem se potřeby mění, nepotřebuje třeba svačinkovat, a maminka, když má malé děti, s nimi svačinkuje běžně. Když už je nemá, tak přestává. Někdo i ty svačinky jíst může, k tomu tři hlavní jídla, a někdo může jíst jen dvakrát denně. Nebo posouvat snídani, jíst ji později. Nebo držet nějakou formu přerušovaného půstu, tedy posunout snídani na později nebo večeři na dříve, případně některé z těch jídel vynechat. Důležité je, ať to vychází z našeho těla, protože i kdybychom zdravý plán dodržovali, ale neseděl nám, tak z toho budeme ve stresu a namísto jídla potom můžeme přibrat ze stresu.

Jak zhubnout v padesáti do plavek: Nejdůležitější je jídelníček od tří hodin do usnutí, radí gurmánky Dita a Karolína

Zaveďte cvičící svačinky, radí Margit Slimáková

.Je nutné vařit? Potřebuje člověk teplé jídlo? Nebo můžeme žít na studené a syrové stravě, když nám to víc vyhovuje?
Úplně ideální to v našich podmínkách není, protože syrová strava by nás přes zimu nezahřála. A to tepelné zpracování také může zlepšovat stravitelnost stravy. Mnohé tepelně nezpracované potraviny nebude úplně ideální nebo vůbec možné jíst, třeba luštěniny a brambory. Ale i s tím, jak se nám věkem oslabuje trávení, tak třeba z rajčat, jestliže jsou tepelně upravená, se lépe uvolňuje lykopen, tedy to barvivo, které chrání proti rakovině prostaty. Tudíž to vždy neznamená, že syrové je nejlepší, nejprospěšnější. Zvlášť v našich podmínkách je nějaká kombinace vhodná. Jenom syrovou stravu bych tady nedoporučovala.

Co podle vás ještě přispívá ke zdravému životnímu stylu?
Určitý nadhled, nehroutit se ze všeho, s chladnou hlavou vyhodnocovat, co se děje. Ono skoro nikdy nejde o život. Dnes máme takovou zkratku, že když se něco strašného děje, tak skočím po koblize a už v tom okamžiku víme, že je to nesmysl. Takže když je nějaký problém, radím, sedněte si, zapište si, co se děje, proč chcete sníst koblihu, a zjistíte, že to jde i bez koblihy.

Co s tím tedy?
Takže pohoda, nějaká příroda, spánek je obrovsky důležitý, pohyb. Tím nemyslím, že bychom měli všichni běhat maratony, naopak. My potřebujeme zejména běžný pohyb, používání těla v průběhu dne, takže příliš nesedět, každou hodinu vstát. Dneska jsou hodně populární cvičící svačinky. Není to, že si k běhu dáme jablko, je to, že si na 30 vteřin až pět minutek dopřejeme intenzivní pohyb, kterým přerušíme naši nehybnost, kdy posedáváme v kancelářích. Má to obrovsky pozitivní metabolický vliv, jakmile se svaly zapojí i na tak minimalistickou dobu, stahují cukr z krve, spalují ho, nepotřebujeme tolik inzulinu. Jmenuje se to exercise nap. Může to být třeba na minutu, sed o zeď nebo 10 dřepů s výskokem, než se vám uvaří voda na kafe. To fakt může dělat každý.

Ještě bych chtěl otevřít velké téma, a to jsou přípravky na hubnutí (například Ozempic - pozn. red.). Já mám pocit, že se proti tomu dost brojí, že to má spoustu vedlejších účinků. Na druhé straně slyším lékaře, kteří to propagují, protože samozřejmě když je někdo extrémně obézní a něco mu pomůže zhubnout 50 kilo, 60 kilo, tak je to pro zdraví člověka zásadní. Jaký na to máte názor vy?
Když máme morbidně obézního člověka, tak mu obrovsky prospěje, když sníží hmotnost jakkoliv. Každé snížení hmotnosti snižuje spoustu zdravotních rizik. A je to důležité. Na druhé straně je pravda, že tyto produkty jsou relativně nové. My nevíme, jak to bude fungovat dlouhodobě. První studie spíš naznačují, že jakmile se ten produkt vysadí, hmotnost se vrací. Takže my tyto lidi vlastně odsuzujeme k doživotnímu užívání léků. Takže jak velkou část populace - 30 nebo 40 %, včetně dětí - nasadíme na celoživotní užívání léků? Jaká to bude mít rizika, když to budou dlouhodobě užívat? Kolik nás to bude stát? Takže je tam spousta otazníků, já sama na ně neznám odpovědi.

Co dalšího prozradila Margit Slimáková v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Jak se potýkala s anorexií
• Co si myslí o plánovaných gastrozážitcích
• Jakou roli hrají v obezitě genetika, věk či hormonální změny
• Co si myslí o kávě, veganství či krabičkové dietě

Na snímky z natáčení talk show Ženská tabu Báry Hlaváčkové, jejímž hostem byla Margit Slimáková, se můžete podívat v galerii.

Galerie Margit Slimáková vyvrací mýty o hubnutí: Nemusíte jíst 5x denně ani počítat kalorie

+ 1 fotka + 2 fotky