Marie (34): Přišla jsem ve třetím měsíci o miminko. Přítel mi na to řekl věc, která mě hluboce ranila

Je to dva měsíce, co jsem si prošla nejtraumatičtějším zážitkem ve svém dosavadním životě. Byla jsem ve třetím měsíci těhotenství, oba jsme se s partnerem Honzou (54) na miminko velmi těšili. Pak ale přišel potrat.

Mohlo by Vás zajímat:

Zora (25): Přítel se zlobí, že nechci jít na potrat. Prý mu to zničí celý život

Potrat byl traumatický

Byl víkend a zrovna jsme s Honzou vstávali. Bylo asi 9 hodin, když mě začalo silně bolet břicho. Chvíli jsem si říkala, že to nic není, ale když se bolesti stupňovaly a začala jsem krvácet, rozhodla jsem se ihned zajet na pohotovost. Ale i tak bylo pozdě. V nemocnici mi jen řekli, že jsem prodělala potrat a že pro mě nemohou už nic udělat.

Byl to šok, a ještě větší rána. Moc jsem se na miminko těšila, už jsem začala obhlížet obchody a přemýšlela, co všechno bude potřeba pořídit. Teď najednou bylo po všem. Nemohla jsem to pochopit. Co jsem udělala špatně. Jedla jsem vitamíny, šetřila jsem se a ničím se nestresovala, tak proč musel přijít potrat?

Mohlo by Vás zajímat:

Elena (27): Potratem nic neskončilo. Dodnes mám pocit, že mě pronásleduje mrtvé dítě

Partner z potratu viní mě

Ještě teď, dva měsíce poté, se mi o tom nepíše snadno. Když už přemýšlíte o jménu a budoucím životě, není lehké se znovu přeřadit zpátky. Honza mi v tom navíc nepomáhá. Na miminko se těšil snad ještě víc než já. Jelikož už je starší, bál se, že to bude jeho poslední šance stát se otcem.

Asi proto mi i řekl něco, co mě šokovalo. Nevím už, kvůli čemu jsme se hádali, poslední dobou jsou u nás hádky na denním pořádku. „Kvůli tobě jsem ztratil poslední možnost být otcem. Je to tvoje chyba,“ křičel nepříčetně.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (35): Pátý potrat mě stáhl na dno. Po tolika selháních se nedokážu ani podívat na sebe do zrcadla

Nemůžu dál, na rozchod ale sílu nemám

Byl to opravdu šok, slyšet něco takového. Už jsem dál nezvládla skrývat slzy, prostě se vyřinuly ven. Místo toho, aby mě Honza utěšil a omluvil se, jen nade mnou mávl rukou a odešel. Je to týden, co mi to řekl, a náš vztah se ještě zhoršil.

Nemůžu se na něj ani podívat. Vždy v jeho obličeji vidím jen výčitky a zklamání, že jsem nebyla tak dobrá, abych donosila jeho dítě. Mám pocit, že náš vztah ztratil smysl. Honzu miluju, ale myslím, že on mě nenávidí. Na rozchod sílu nemám, je ještě možné náš vztah zachránit?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (25): Ženatý přítel mě poslal na potrat s tím, že dítě nechce. Všechno ale nakonec dopadlo úplně jinak

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.