
Pět let poslouchala Mirka povýšené řeči sousedky, která se chlubila svými zájezdy do zahraničí. Netušila však, že Mirka s manželem projeli s batohem celý svět. Když se sousedka pokusila o další uštěpačný vtip, manžel ji vyškolil. Od té doby je u plotu ticho.
Bydlíme v rodinném domě na okraji města. Naše čtvrť je nová. Stojí zde domy, které nejsou starší než deset let. My zde bydlíme pátým rokem a s vybranou lokalitou nejsme moc spokojení. Žijí zde samí maloměšťáci.
Život ve vysněném domě není ideální
S manželem jsme skoro dvacet let. Studentská láska. Po maturitě jsme odjeli do Anglie, kde jsme pracovali v gastronomii. Za vydělané peníze jsme dva roky cestovali po světě. Potom jsme pro změnu odjeli na Island a tam pracovali jako o život. Tamní platy byly luxusní. Část peněz jsme použili ke koupi bytu a zbytek jsme opět investovali do naší vášně.
S manželem to máme hozené stejně. Cestujeme nízkonákladově. S batohem na zádech, občas stopem, spíme u domorodců a stravujeme se u pouličních stánků. Takže naše cesty jsou zajímavé, ale nejsou pro každého. Viděli jsme prakticky celý svět. A těšíme se, že až vychováme děti, k naší zálibě se vrátíme. Před pěti lety jsme koupili dům. A věřili, že nalezneme komunitu sousedů, se kterými bude svět veselejší.
Maloměšťáci evidentně ještě nevymřeli
Se sousedy se bavíme a vždy je pozdravíme s úsměvem. Jenže v naší ulici je to jeden podivín vedle druhého. Jeden soused je vášnivý cyklista a neumí se bavit o ničem jiném než o kole, dresu a najetých kilometrech. Další soused je nejchytřejší na světě. Profesionální kutil, který opravuje všechno kolem sebe. A nejvíce otravná je naše sousedka, která se neustále chlubí, kde všude byla a kam pojede na dovolenou.
Jakmile se někdo před ní zmíní, že jede na dovolenou, má jedinou záruku: „Sousede, tam jsem byla. Ale v lepším hotelu. Měl pět hvězdiček. Já jsem zvyklá jezdit jen do hotelů této úrovně. Kdybyste chtěl něco poradit, byla jsem tam dva týdny a věřte mi, stihla jsem tu zemi poznat.“ Svá slova myslí vážně. Já i manžel na sebe vždy koulíme očima. Podle nás je sousedka trapná.
Manžel zavřel sousedce pusu
Sousedka nás celých pět let přes plot informuje o tom, kde všude byla a jaká ta země je. Nemám potřebu se našimi zážitky chlubit, a tak jsem sousedce řekla, že jsme před tím, než jsme si pořídili děti, taky hodně cestovali. Ale sousedka asi nabyla dojmu, že jsme jezdili po Čechách. Takže když byl manžel na zahradě sám, rozhodla se trochu machrovat a manžel ji vyškolil.
„Sousede, za týden odjíždím na Mauricius. Jsem zvědavá, jestli bude hezčí než Seychely. Ale asi stejně mojí srdeční záležitostí zůstane Bali. Přála bych vám to jednou vidět. Ale vy asi necestujete, jak jsem vás tak otipovala. To já poznám hned, že se někdo plácá jenom po okresu.“ A začala se svému vtípku smát.
Manžel se nenechal vyprovokovat a klidně pronesl: „Doporučuji navštívit barevné skály ve vnitrozemí a vodopád. Tam se nám moc líbilo. Víte, s manželkou jsme před lety absolvovali cestu kolem světa a několik let jsme žili i v cizině. Zemi nepoznáte z okna luxusního hotelu, to se, milá sousedko, pletete. Přeji příjemnou dovolenou a lepší odhad na lidi i vše ostatní.“ Večer jsme se příhodě zasmáli a doufáme, že už dá bába pokoj a přestane ze sebe dělat odborníka na cestování.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




