
Natálii roky doručoval zásilky příjemný, sympatický řidič. Vždy se na ni usmál a ona byla s jeho prací spokojená. Když s ním konečně jednou zavedla řeč, nečekala, že se pouhá zdvořilost takhle zvrtne.
Kurýr od nás z okolí mi doručoval balíčky skoro každý týden, protože hodně nakupuju online. Vždycky se hezky usmál a prohodil pár slov, nic víc. Znala jsem ho jen od vidění a bylo příjemné dostávat do ruky balíky od sympatického muže.
Překročil pomyslnou hranici
Nedávno mi přivezl balík od rodičů a já jsem mu ten úsměv poprvé oplatila naplno. Dali jsme se do řeči přímo u dveří, chvíli o počasí, chvíli o tom, že má na dnešek plnou dodávku zásilek. Nakonec jsem mu, spíš ze zdvořilosti, řekla, ať se má hezky a ať mu ten den rychle uteče.
Druhý den večer mi přišla zpráva od neznámého čísla. Prý jak se mám a co dělám. Když jsem odepsala s otázkou, kdo to je psal, že jde o něj a že by si rád někdy dal kávu. Nevěděla jsem, jak zareagovat, tak jsem odepsala krátce, že si vážím nabídky, ale že to takhle nefunguje a že bych to raději nechala jen na úrovni doručování zásilek.
Myslela jsem, že tím to skončí. Ve čtvrtek mi přišla další zpráva, tentokrát delší. „Já se moc omlouvám, jestli naléhám, ale vždycky mezi námi je taková chemie. Jen jsem to chtěl zkusit.“ Napsala jsem mu podruhé, tentokrát jasněji, že nechci, aby mi psal, že jsem mu číslo nedala, vzal si ho z práce a používá ho bez mého souhlasu a že bych to tím považovala za vyřízené.
Musela jsem zakročit
V dalším týdnu mi vezl další balíček. Volala mi, když jsem byla v práci, tak jsem mu řekla, ať ho nechá u sousedů. Když jsem se vrátila domů, vrátil se, aby mi ho předal osobně. Srdce mi bušilo, když jsem ho viděla stát u vrátek. Zeptala jsem se ho přímo, jestli dostal moje zprávy a jestli je pochopil. Řekl, že jo, ale že si myslel, že to nemyslím vážně.
Řekla jsem mu, že to myslím úplně vážně a že pokud mi ještě jednou napíše nebo bude na mě bude čekat při doručování, obrátím se na jeho zaměstnavatele. Odešel bez odpovědi.
Dalších pár dní žádná zpráva nepřišla, ale asi po dvou týdnech mi napsal potřetí, že se prý choval jako gentleman a že nechápe, proč z toho dělám vědu. To byla poslední kapka. Sedla jsem si k počítači, našla kontakt na zákaznickou linku doručovací společnosti a napsala jim podrobný popis celé situace i s daty a časy zpráv.
Z firmy mi volali a omlouvali se a slibovali, že si to prošetří a že mi balíčky bude nadále vozit jiný řidič. Od té doby mi jezdí zásilky bez problémů a já mám konečně klid, ale fakt, že takhle zneužil mých osobních údajů a čekal na mě před domem, mi nahání hrůzu doteď.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




