Nela (17): Kvůli šikaně ve škole jsem si už kupovala žiletky. Naštěstí zasáhl soused, který vzal situaci do svých rukou

smutná, depresivní, drcená, zrzka, pihy
Zdroj: Freepik

Nela prožívala na základce šikanu, která ji přivedla na pokraj zoufalství. Od myšlenek na sebepoškozování ji zachránil až pozorný souseda. Svěřila se mu se svým trápením a ten vzal situaci do svých rukou. 

Jana Jánská
Jana Jánská 10. 02. 2024 13:00

Na základce jsem si prožila peklo. Bála jsem se chodit do školy a čelit útokům spolužáků. Nejdřív mě uráželi kvůli tomu, že nemám prsa. Pak na mě začali plivat a kopat mě do nohou. Byla jsem zoufalá. Jsem jedináček a neměla jsem se komu svěřit. Utápěla jsem se tak ve strachu a slzách.

Šikanovat mě začali v sedmé třídě

Začala to v sedmé třídě. S kluky třískala puberta a vybírali si slabší jedince, do kterých se rádi naváželi. Jednu spolužačku šikanovali proto, že byla při těle, jinou zase, že měla samé jedničky.

Vždycky si někoho vybrali, na kom si dokazovali ani nevím co. Asi že jsou velcí nebo silní. Až přišla řada na mě. „Nelo, ty jsi jak plochá dráha,“ komentovali má prakticky neexistující prsa. Když jsem se jim postavila, začali na mě plivat a kopali mě.

Spolužačka měla pořezané ruce od žiletek

Postupně jsem se uzavírala do sebe a viděla všechno černě. Nohy jsem měla samou modřinu a bála se to někomu říct, že bych to tím ještě zhoršila. Jednou jsem si všimla, že má spolužačka Katka pořezané ruce. Snad ne od spolužáků, napadlo mě jako první.

"Káťo, od čeho máš ty jizvy? Co se stalo?" vyptávala jsem se znepokojeně. "To nic není, jen jsem něco zkoušela," odpověděla. "Co jsi zkoušela," tlačila jsem na ni. „Řeším žiletkou svoje problémy," svěřila se mi nakonec Katka.

Soused vzal situaci do svých rukou

A tehdy mě napadlo zkusit to taky. Zašla jsem do obchodu, že si koupím žiletky. Když jsem v ruce držela krabičku, pozdravil mě Honza, soused od nás z baráku. "Ahoj, Nelo, co vybíráš? Na co potřebuješ žiletky?" zeptal se zvídavě.

Honza chodil do třeťáku na střední a znali jsme se od vidění. Začali jsme si povídat a se vším jsem se mu svěřila. Hned druhý den si Honza počkal na spolužáky před školou a pohrozil jim. Mysleli si, že spolu chodíme a najednou byl klid. Spolužáci dali pokoj nejen mně, ale i ostatním holkám. Honza je od té doby můj anděl. Něco jako starší brácha, na kterého se vždycky můžu spolehnout.

Pokud se tobě nebo tvé kamarádce či kamarádovi děje něco podobného, rádi ti pomohou na Lince bezpečí. Neváhej je kontaktovat na non-stop telefonním čísle 116 111 nebo prostřednictvím e-mailu pomoc@linkabezpeci.cz či chatu. Nenechají tě v tom.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články