Nikola (34): Od rána jsem měla zvláštní pocit, že se něco stane, a stále objímala manžela. Asi jsem tušila, že je to naposledy

David (36) měl začít sezónu malou vyjížďkou na motorce. Nebála jsem se o něj, řídil výborně a velmi opatrně. Ten den mnou ale cloumaly zvláštní emoce. Jako bych tušila, že jsme coby rodina pohromadě naposledy.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (29): V noci mě navštívil podivný stín. Ráno se ukázalo, že to byla moje maminka, která se přišla rozloučit

Od rána mi bylo do pláče

Už v sobotu ráno jsem měla divný pocit, že se něco stane. Uvažovala jsem nad tím, co jsem zapomněla vyřídit. Nic zásadního jsem ale nezjistila. Věděla jsem, že David odjíždí na motorce za kamarády. Je to jeho koníček už odedávna, ale nikdy nejezdil tak, aby se vyloženě ohrožoval. Navíc to neměla být ani daleká cesta, jen chtěl nastartovat začátek sezóny.

Strach jsem o něj tedy neměla, David vždy řídil skvěle. Nicméně jsem se nemohla zbavit toho zvláštního pocitu. Všichni tři i s malým Lukáškem sedíme u snídaně a smějeme se. Pak si jde manžel s klukem na chvíli kopat do míče na zahradu a já myju okna. Pohled na ně mě dojímá. Napadlo mě, že mám asi rozhozené hormony.

Nevadil mi nepořádek po obědě jako jindy. Davida jsem ten den musela několikrát obejmout a říct mu, že ho mám ráda. Ještě si ze mě utahoval, že jsem celá naměkko. Když odjel, šla jsem s malým za kamarádkou na zahradu a nemohla se stále zbavit podivného svírání. Netušila jsem, že si tenhle den budu jednou přehrávat stále dokola.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (73): Malý chlapec na hřbitově mi dal vůli žít dál. Upozornil mě na něco, co už jsem vnitřně dávno tušila

Manžel měl nehodu, ale přišel se ještě rozloučit

Povídání s kamarádkou mě přivedlo na jiné myšlenky. Když se pak ale zatáhla obloha, vydali jsme se se synem zpět domů. Ten se natáhl na gauč a v minutě usnul. I na mě přišla nevídaná únava, a to vzdor dvěma kávám. Lehla jsem si k němu a za chvíli nevěděla o světě. Když mě vzbudil telefon, byla už tma.

Volali mi z nemocnice, manžela přivezli po nehodě na silnici ve stavu neslučitelném se životem. Bohužel mu nebylo jak pomoci. Někdo vjel do protisměru, a tak život mého milovaného Davida vyhasl. Měla jsem pocit, že i ten můj. V šoku jsem se podívala na naše dítě a najednou nevěděla, co mám říct. Potřebovala jsem, aby přijela moje matka, švagrová i tchyně.

Lukáš se na mě podíval nevinnýma očima pětiletého dítěte a pravil, že mu táta předčítal knížku, když jsem spala. Je pravda, že David knížky moc často malému nečetl. Rozečtená kniha nicméně ležela na stole, byla to pohádková knížka ještě po Davidovi. Z knihovny jsme ji do té doby vytáhli maximálně jednou. Jsem přesvědčená, že se s námi manžel přišel rozloučit.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (43): Díky neblahým tušením, která mě od dětství provázejí, jsem zachránila život tátovi

Tchyně měla ten den stejné pocity jako já

Tu noc přijelo několik příbuzných a pomohli mi, abych se psychicky nesesypala. Moje tchyně je velmi citlivá a tvrdí, že měla od rána zvláštní pocity, stejně jako já. Chvíli se něčeho obávala, pak cítila radost a nekonečnou lásku. Pak zase svíravou bolest kolem hrudníku.

Knížku po Davidovi jsem nechala ležet na stole a doufám, že bude našemu Lukáškovi chodit číst častěji alespoň ve snu. Čeká nás život, který jsem si ani ve snu neuměla představit. Jen díky synovi mám důvod vstát a projít povinnosti každého všedního dne.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (35): V den porodu měla žena divný pocit. Její tušení se bohužel naplnilo