Facebook
Instagram
Existují různé druhy rádoby partnerských vztahů, které jsme si zvykli považovat za normální. Míváme k nim řadu důvodů, obvykle jsou pro nás výhodné a svým způsobem pohodlné. Jenže ve většině případů nekončí happy endem. Podívali jsme se na důvody.
Naštěstí už dnes nežijeme v době domlouvaných sňatků ve jménu záchrany rodu a dědictví. Ovšem i přes svobodnou volbu partnera či partnerky nás při při tomto kroku často ovládají různé strachy nebo dokonce vypočítavost. Na co všechno bychom si měli dát pozor?
Obchodní partneři
Někteří z vás možná namítnou, že mít společný byznys není na škodu. Jenže z určitého úhlu pohledu se jedná o velkou zátěž pro partnerský vztah, protože jste nuceni spolu fungovat non stop, jak v pracovní, tak i v osobní rovině. Vlastně jde o účelový vztah, kde žena obvykle končí jako sekretářka svého manžela, nebo v obráceném případě jako jeho šéfová.
V obou případech jeden či druhý může začít pociťovat podřazenost a odpor, který jednou, až to budete nejméně čekat, vybuchne. Většinou se takové vztahy promění v čistě pracovní. Vyprchá partnerská přitažlivost, společné romantické snídaně se změní na pracovní porady a o nějaké vášni v posteli si můžete nechat zdát, protože místo hezkých slovíček šeptáte partnerovi do uší plány na další kvartál.
Otec – dcera nebo matka – syn
V těchto velmi častých vztazích bývá mezi partnery větší věkový rozdíl. Mladá dívka si najde již trochu prošedivělého pána anebo mladý kluk se zamiluje do postarší dámy. Takové vztahy bývají plné vášně a ten, kdo je starší, si najednou připadá mladší a vitálnější, zatímco věkově mladší většinou ke staršímu vzhlíží a v lepším případě si může vzít trochu životní moudrosti. Ve vztahu otec – dcera však nemá dívka možnost dospět ve zralou ženu, protože její protějšek, většinou tzv. „záchranář“, za ni vše vyřeší.
U mladých mužů je to obdobné, protože zůstanou v roli tzv. „mamánka“. Do těchto rolí se nemusí nutně dostat jen dva partneři rozdílného věku. Děje se tak i ve chvíli, kdy máme tendenci příliš přebírat partnerovu zodpovědnost za jeho vlastní život, snažíme se ho vychovávat, starat se o něj, či ho živit.
Nejlepší kamarádi
Jedná se o příjemné vztahy na bázi bratr – sestra. Většinou vznikají z dlouholetých přátelství mezi mužem a ženou, kdy si ti dva velice rozumí. Samozřejmě, být dobří přátelé je jedním ze stavebních kamenů dlouhodobého kvalitního partnerského vztahu. Zde se bavíme spíše o situaci, kdy ze vztahu vyprchala všechna vášeň i přitažlivost a partneři zůstali jen kamarádi, jsou si velmi podobní, a tudíž je mezi nimi velké porozumění. Ve vztahu ale zavládla nuda a stereotyp a jak to tak bývá, krev v žilách nám bohužel často pomáhá rozproudit až třetí osoba, která nám dává pocit, že jsme také Muž/Žena, ne jen nejlepší kamarád/ka.
Spolu kvůli dětem
Velkou chybou, které se partneři ve vztahu dopouštějí, je zůstávat spolu jen kvůli společným dětem. Ty velice snadno vycítí, že něco mezi jejich rodiči není v pořádku. Proto je pro děti do budoucna mnohem lepší, když se partneři rozejdou, protože rodičovský vztah bez lásky, projevů náklonnosti a úcty rozhodně není zdravým vzorem partnerského vztahu.
Partner kouč
Dalším, velmi častým jevem, jsou vztahy, které vznikají na bázi klient – poskytovatel. Samozřejmě, je v pořádku, pokud partner žádá o radu, mu pomoci, či ho motivovat a podpořit v tom, v čem potřebuje. Pokud ale bez svolení vašeho partnera neuděláte ani krok, děláte si z něj psychoterapeuta, či motivačního kouče, velice tím zatěžujete váš partnerský vztah i psychiku druhého.
V některých případech může takové chování partnerovi vyhovovat, zejména pokud má povahu leadera, velké ego či je přehnaně starostlivý. Vás to ale staví do méněcenné pozice, do role oběti a stáváte se na partnerovi příliš závislí. Nepleťte si proto partnerství s profesionálním vedením.
