Pygmej Ota Benga: V Americe zažil jenom ponižování a výsměch, ukazovali ho jako opici v zoo

Pygmej Ota Benga: Ukazovali ho jako opici v zoo, ze zoufalství se zastřelil
Zdroj: Wikimedia Commons, unknown author, Public domain

Psal se 20. březen roku 1916 a tehdy dvaatřicetiletý Afričan Ota Benga se rozhodl k činu, k němuž ho mohlo dohnat jen čiré zoufalství. Střelil se přímo do srdce. Celý jeho život totiž ovlivňovala koloniální hrabivost, jenž se ospravedlňovala šarlatánskou vědou známou jako eugenika.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 13. 02. 2024 11:00

Ota si chtěl ze všech sil zachovat alespoň špetku důstojnosti, přestože byl vystaven neskutečně ponižujícímu zacházení. Jeho příběh začíná v Kongu, které bylo kdysi známé jako Svobodný stát Kongo.

Belgické Kongo očima domorodce Oty Bengy

Nyní Demokratická republika Kongo bývala ještě v předminulém století jen velkým prázdným místem na mapě. Hustý deštný prales a nesplavná řeka činily průzkum v této oblasti téměř nemožným, a to až do konce devatenáctého století, kdy se belgický král Leopold II. rozhodl, že z něho udělá svoji kolonii a vytěží zde bohaté zásoby kaučuku.

A tak do Konga poslal několik expedic, aby tam zmapovaly terén. I když se jeho nová kolonie jmenovala Svobodný stát Kongo, jenž byl velký jako Aljaška a Texas dohromady, nebylo v něm nic zadarmo. Byl to vladařův osobní majetek. Pod správou jeho dozorců se v zemi nastolila tyranie plná bičování, amputací, nucených prací a masového vraždění. Situace tam byla natolik strašná, že si na tamní podmínky stěžovaly i ostatní koloniální mocnosti. V roce 1903 zahájila oficiální vyšetřování Británie, které vedlo k několika reformám. Pořád to ale nemění nic na tom, že belgický král Leopold měl na rukou krev až deseti milionů Konžanů.

A právě do této bídy a mizérie se narodil Ota Benga.

Život před belgickými kolonizátory

Benga se narodil v lese Ituri, na severovýchodě kolonie. Jeho rodiči byli Pygmejové Mbuti. Žili ve skupinkách po patnácti až dvaceti lidech a pendlovali mezi vesnicemi a tábory, dle aktuálního ročního období a možností lovu. Benga se oženil poměrně brzy a zplodil dvě děti. Netoužil tak po ničem jiném, než žít spokojený rodinný život a být vůdcem vlastní skupiny.

To se mu ale nesplnilo. Na konci devadesátých let devatenáctého století mu Belgičané vyvraždili celou rodinu. Když se tak vrátil z lovu, čekal na něho pořádný šok. Krátce poté ho objevili muži, kteří se živili obchody s otroky. Vsadili ho do želez a donutili pracovat na poli v jedné vesnici. A právě tam ho objevil americký průzkumník Samuel Verner.

Jeho úkolem bylo najít v Kongu "trpaslíky", kteří by se na výstavách prezentovali jako chybějící článek v evoluci. Když se na Bengu podíval, věděl, že má vyhráno. Štíhlý, velmi tmavý, malého vzrůstu a zuby vypilovanými do špiček. To byla trefa do černého. Zaplatil za něho libru soli a kus látky.

Tragický konec Oty Bengy

Verner okamžitě Bengu převezl do St. Louis, kde ho představil na světové výstavě v roce 1904. Záhy mu došlo, že lidé chtějí vidět "skutečné" africké divochy. A tak začal spolu s ostatními zajatými muži pro potěchu publika dokonce napodobovat domorodé indiány. Po několika dnech musela být na výstavu přizvána národní garda, aby zajistila klid a pořádek. Každý chtěl spatřit jeho špičaté zuby.

Po veletrhu se na čas vrátil domů, kde se oženil se ženou kmene, u něhož se usadil. Ta bohužel zemřela po hadím uštknutí. V roce 1906 se tak znovu vrátil do Ameriky. Tentokrát skončil jako živá rekvizita v muzeu. Ředitel tohoto ústavu ale odmítl oběma vyplatit odměnu, a tak se raději s Vernerem odebrali do zoo Bronx.

Benga se mohl pohybovat po celém areálu, houpací síť měl ale v oddělení primátů. Afroameričané byli touto exhibicí zděšeni a požadovali její okamžité ukončení. Benga tak nakonec skončil v domě Jamese Gordona, který za něho také loboval. Tam se ale Otovi nelíbilo, a tak se přestěhoval do Virginie ke Gordonovým přátelům. James ale stále řídil jeho život. Nechal mu zakrýt zuby a poslal ho do školy pro černochy. Po studiu začal pracovat v tabákové továrně.

V roce 1914 se rozhodl vrátit do rodné Afriky. Král Leopold byl mrtvý, takže se situace v zemi docela uklidnila. Jenomže zrovna vypukla první světová válka, což významně omezilo lodní dopravu. Když nebohému Otovi došlo, že se v dohledné době nevrátí domů, neunesl to a střelil se do srdce.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ota Benga
Allthatsinteresting.com: Ota Benga's Tragic Life As the Bronx Zoo's Human Exhibit

Naďa Konvalinková popsala celoživotní boj s váhou: Zkoušela bizarní diety od vínové až po rýžovou

Naďa Konvalinková popsala celoživotní boj s váhou: Zkoušela bizarní diety od vínové až po rýžovou

Související články

Další články