Cudjo Lewis: Příběh posledního amerického otroka, který se dožil neuvěřitelných 95 let

Cudjo Lewis
Zdroj: Wikimedia Commons, Emma Langdon Roche, Public domain

Otroci se do Ameriky dováželi dlouhých 400 let. Lodě tehdy přepravily více než 12 milionů Afričanů. Takovéto praktiky byly sice v roce 1807 zakázany, o 53 let později ale jeden otrokář nechal poslat do Mobile v Oklahomě asi 160 zajatců, mezi kterými byl i Cudjo (někdy se také uvádí jako Cudjoe) Lewis, který patřil mezi poslední přeživší transatlantického obchodu s otroky.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 04. 01. 2024 16:00

Cudjo se narodil jako Oluale Kossola v roce 1841 v regionu Banté v západní Africe. O dům se dělil se sedmnácti sourozenci. Na jaře roku 1860 byl jeho poklidný život narušen armádou království Dahomey, jejíž členové ho prodali otrokářům. Do té doby byl prodej otroků zakázán. Britské a americké lodě dokonce vytvořily blokádu kolem břehů západní Afriky, aby znemožnily otrokářům unášet další lidi.

Nelegální praktiky otrokářství

Jak už to tak bývá, zakázané ovoce chutná nejlépe. Otrokáři se i přes zákazy snažili obchod udržet při životě, neboť jim z toho plynuly velké zisky. Navíc byli jednou porotou v Georgii zproštěni viny muži obvinění z pirátství, kteří do Ameriky taktéž přivezli "lidský" náklad. Spousta podobných individuí se tak domnívala, že by jim to mohlo taktéž projít.

A tak se Kossola ocitl na úplně poslední otrokářské lodi kapitána Williama Fostera. Společnost mu dělalo dalších 160 mužů a žen, na něž čekala v Alabamě tvrdá práce, bití, ponižování a nulová práva.

Čtyři roky otroctví

Když Kossola a ostatní otroci dorazili do Alabamy, byli prodáni obchodníkovi Timothymu Meaherovi. Ačkoli byl z nelegálního držení otroků obviněn, vždy je dokázal do příjezdu úřadů skrýt tak dokonale, že mu nemohly nic dokázat. Do karet mu hrál jeho bažinatý pozemek, který byl dostupný pouze na lodi.

Bez hmatatelných důkazů byl jeho případ v lednu 1861 zamítnut a Cudjo spolu s ostatními tak skončil v Meaherově mlýně a loděnici, kde dřeli od svítání do setmění. A právě tam dostal přezdívku Cudjo. Meaher nebyl schopen vyslovit jeho skutečné jméno a příjmení. Svobody se ale dočkal až po několika letech, kdy mu bylo díky Lincolnově Proklamaci o emancipaci uděleno americké občanství. Po ukončení otroctví se seznámil s ženou jménem Abile, která se s ním plavila na stejné lodi, jen si sebe navzájem doposud nevšimli. Také se pokusil spolu s ostatními sehnat dostatek peněz na cestu domů, což se ale bohužel nepodařilo. A tak se rozhodl, že si vytvoří nový domov přímo na americkém Jihu.

Daleko od domova v Alabamě

Jako spousta jiných otroků, ač emancipován, Cudjo stále pracoval pro "svou" rodinu, a to za mizerný plat. Naštěstí dostal možnost přejít do Meaherovy továrny na zpracování dřeva, kde nakonec v roce 1872 získal dostatek financí na to, aby si mohl za sto dolarů koupit dvouakrový pozemek v Magazine Point.

A nebyl jediný. Svůj vlastní kousek domova si zde vytvořili i další otroci, kteří do Ameriky připluli na stejné lodi. Zde mohli hovořit svým nářečím a provozovat tradice, které by jinak časem upadly v zapomnění. Pro lidi zvenčí se tato oblast stala známou jako Africatown. Nechyběl zde však ani kostel pro ty, kteří se rozhodli přijmout za své náboženství křesťanství.

Cudjo se s Abile oženil v roce 1880. Měli spolu dva syny, přičemž jeden z nich zůstal v rodném domě a převzal po otci farmu. Po nehodě v roce 1902, kdy jeho auto srazil vlak, zanechal hospodaření a začal pracovat jako správce místního kostela.

V roce 1910 s ním udělala rozhovor spisovatelka Emma Langdon Roche. Udeřila tím hřebíček na hlavičku. Zejména komunitu antropologů zajímalo, na co si ze svého domova vzpomíná člověk, který přežil nelehkou transatlantickou cestu. Po smrti ženy, která se také plavila na lodi kapitána Williama Fostera, se z Cudja stal oficiálně úplně poslední žijící otrok. Zemřel v červenci roku 1935. Svou ženu a děti přežil o 27 let. On sám zemřel v pětadevadesáti.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Cudjo Lewis
Allthatsinteresting.com: The Story Of Cudjo Lewis, One Of America's Last Slave Ship Survivors

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články