Narodil se jako otrok, zemřel jako vážený politik: Příběh Roberta Smallse, který ukradl parník, aby našel svobodu

Robert Smalls
Zdroj: Wikimedia Commons, Mathew Benjamin Brady, Public domain

Příběh Roberta Smallse je plný odvahy. Narodil se do otroctví, z něhož se mu podařilo utéct a stát se námořním hrdinou, politickým průkopníkem a bojovníkem za občanská práva.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 14. 11. 2023 11:00

Robert Smalls si s neuvěřitelnou mazaností přivlastnil konfederační loď, s níž proplul nepřátelskou linií. A to měl na palubě ještě další otroky, které zvládl osvobodit. Od této chvíle se věnoval boji za spravedlnost a rovnost.

Dětství ve znamení otroctví

Robert Smalls se narodil v roce 1839 v Beaufortu v Jižní Karolíně. Jeho matkou byla otrokyně Lydia Polite. Jelikož pracovali oba v domě svého pána, byli upřednostňováni před ostatními otroky. Vyhýbaly se jim tak tvrdé tresty jako například bičování. Ve dvanácti letech byl Robert poslán do Charlestonu jako dělník. Ze své týdenní mzdy si mohl ponechat pouhý dolar. Zbytek připadl otrokáři.

V roce 1856 se oženil s Hannah Jones, zotročenou pokojskou. Narodily se jim dvě dcery. Ač žili téměř nezávisle a daleko od svých pánů, stále po nich chtěli podstatnou část příjmů. Robert se tak snažil našetřit dostatek financí, aby mohl svou rodinu vykoupit a zajistit jí ničím neomezenou svobodu.

Plavba vstříc svobodě

Po vypuknutí občanské války byl Smalls odveden do konfederační armády. Umístili ho na parník, který převážel munici a zásoby. Dne 12. května 1862 se spolu s dalšími osmi otroky rozhodl, že se pokusí o odvážný krok zbavit se okovů. Věděli, že je to nebezpečné a že pokud selžou, čeká je smrt. Přesto se rozhodli do toho jít.

Plánovali parník ukořistit a vydat se k unijní blokádě, což byla cesta ke svobodě. O den později, když byli důstojníci zrovna na souši, si Smalls nasadil kapitánskou čapku a nařídil posádce vyvěsit vlajky Jižní Karolíny a Konfederace jako propustku. Poté odpluli do West Atlantic Wharf, kde Smalls vyzvedl svou manželku, děti a několik dalších otroků.

Kolem konfederačních pevností Johnson a Sumter projeli díky vlajkám bez potíží. Smalls dokonce napodobil specifické držení kapitánova těla. Nikdo tak na dálku nic nepoznal. Když se blížili k unijní armádě, vyvěsil bílou vlajku na znamení kapitulace. Díky tomu je pustili dál a prohlásili za svobodné občany.

Stal se z něho hrdina

Za to se jim odvděčil dobrou službou v námořnictvu. Unie to uměla ocenit a udělala z něho nejlépe placeného černošského vojáka. Po válce začal hájit občanská práva Afroameričanů. Začínal v senátu, pak přešel do Sněmovny reprezentantů, kde strávil pět po sobě jdoucích období. Během nich se mu podařilo prosadit bezplatný a povinný veřejný školský systém a založit Republikánskou stranu Jižní Karolíny. Zemřel 23. února 1915 ve věku 75 let.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Robert Smalls
Historydefined.net: The Miraculous Escape of Robert Smalls: From Slave To Hero

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články