Michal (27): Moje rodina si pořídila netradičního mazlíčka. Lezl mi na nervy do chvíle, než nám dal životní lekci

Neuvěříte, jaké šílené zvíře si moje rodina adoptovala. Všechno to začalo, když se máma, táta a moje mladší sestra Denisa rozhodli, že si pořídí domácího mazlíčka. Ale místo obyčejného psa nebo kočky si domů přinesli prasátko Kňuču. Jo, prase! Naším sousedstvím to pěkně otřáslo. Lidé o něm nemohli přestat mluvit.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (28): Na večerní procházce můj pes štěkal na něco, co nás oba pořádně vyděsilo. Na tu podivnou věc nikdy nezapomenu

Kňuča pořádně rozpohyboval naši domácnost

Kňuča dokonce dostal svůj vlastní pokoj. Předtím ta místnost fungovala jako sklad, naši do ní navezli seno a postavili tam praseti boudu. Rychle si ale uvědomili, že prasata jsou celkem nepořádná. Kňuča převracel věci čumákem a my nacházeli seno všude po domě.

Ale víte co? Bylo to k popukání. Nacházeli jsme pašíka na těch nejpodivnějších místech, jako třeba na gauči, kde předstíral, že je pes.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (24): Naše kočka hrozně prskala na jednu kamarádku. Díky tomu jsem zjistila neuvěřitelnou věc

Byla to sranda, dokud Kňuča nezmizel

Vše ještě nabralo obrátky poté, co Kňuča přišel na to, jak otevřít ledničku. Představte si, že dorazíte domů a najdete ve zbytcích jídla zahrabané prase. Denisa stála u otevřených dveří se slzami v očích: „Proč to dělá? Vždyť říkali, že ta malá prasátka jsou čistotná.“

Naučili jsme se všechno zabezpečit. Stala se z toho taková hra. Vytvářeli jsme překážkové dráhy, abychom Kňuču udrželi mimo určité místnosti. On byl ale chytrý a vždycky si našel cestu.

Jednoho dne nicméně někam zmizel a nevracel se. Prohledali jsme dům, dvůr, a dokonce i sousedy. Zachvátila nás panika. Rozhodli jsme se rozšířit pátrání. Šel jsem se podívat do nedalekého lesa, protože jsem si myslel, že se Kňuča možná zatoulal. Když už jsem to chtěl vzdát, uslyšel jsem slabé kňourání. Šel jsem po zvuku a našel Kňuču zaseknutého ve staré kůlně. Musel se nějak protáhnout dovnitř a nemohl se dostat ven.

Mohlo by Vás zajímat:

Nina (36): Jsem bordelářka a nestydím se za to. Jako na potvoru jsem si našla uklízecího maniaka

Uvědomili jsme si, že i prase patří do rodiny

Úleva byla neskutečná. Přinesl jsem ho domů a vsadil bych posledního floka na to, že i on měl ze společného shledání radost. Tehdy mi to došlo. Kňuča, ať už s ním byla jakékoliv práce, nebyl jen domácí mazlíček, byl součástí rodiny. Prošli jsme si všemi těmi problémy, protože jsme ho milovali. A víte co? Naučil nás zodpovědnosti. Museli jsme na něj dávat pozor, ujistit se, že je v bezpečí a šťastný.

Ano, byl to neobvyklý domácí mazlíček, ale naplnil náš domov láskou a smíchem. Nakonec rodina není jen o tom, s kým se narodíte, ale také o těch, které si vyberete, i když je to náhodou prase. Kňuča je možná svéráz, ale je to náš kámoš, který nám udělil důležitou lekci.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lada (29): Přítele nemůžu vystát, ale ani od něj odejít. Miluju totiž jeho psa