Nina (36): Jsem bordelářka a nestydím se za to. Jako na potvoru jsem si našla uklízecího maniaka

Nina (36): Jsem bordelářka a nestydím se za to. Jako na potvoru jsem si našla uklízecího maniaka
Zdroj: Shutterstock

Nina od dětství nerada trávila čas úklidem a nenaučila se to ani v dospělosti. Sice si všímala toho, že se přátelé rozhlížejí po jejím bytě značně rozpačitě, mínila ale, že je to jejich problém. Teď jí negativní postoj k udržování pořádku možná značně zkomplikuje vztah.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 30. 04. 2023 07:00

Máma vždycky tvrdila, že až budu ve „svém“, uvidím, že je potřeba uklízet. Já ale nemám potřebu mít všechno nablýskané a věci si nastrkám do skříně, až když na to mám náladu. Jsem snad proto divná?

Nablýskané byty kaamrádek mi lezou na nervy

Pamatuji si, jak mě k sobě domů pozvala jedna moje bývalá spolužačka. Vůně aviváže mě škrábala v krku a na nástěnce visel rozpis úklidu pro celou rodinu. To by si tak mohli naši zkusit, už dobře věděli, že doma nehnu prstem, ať mě lámou jakkoliv.

Když mám volno, čtu si, maluju, relaxuju anebo se vrhnu na sport. Někdo doma po práci hned „šůruje“, kazí si sobotu se savem v ruce, před spaním drhne linku a já se občas ptám sama sebe: „Proč?“ Ruku na srdce – ne každou to baví. Leckterá žena považuje uklizenou domácnost za vizitku, to mi hlava nebere. 

Nebo jde o neodolatelnou potřebu žít ve sterilním prostředí? Možná také nějaký psychický blok, kdy se nelze uvolnit, když je upatlané zrcadlo anebo halabala naházené oblečení ve skříni. V životě se nám nedaří, ale můžeme aspoň naleštit kliky. Jsou lidé, kterým nedá nepořádek spát, já ale mezi ně nepatřím. V bordelu si přímo hovím.

Bordel neznamená špínu s rodinkou švábů

Pochopitelně jednou za čas vytřu i vyluxuju, jako v hotelu to u mě ale vypadat nemusí. Moje dobrá kamarádka Klára se pokaždé u sebe doma hrozně omlouvá za imaginární nepořádek. Jako by mě neznala. Když jsem se jí ptala, proč uklízí před odjezdem na chalupu, šokovala mě svou odpovědí. „Co kdybychom se třeba nevrátili a někdo sem přišel?“ pravila prostě.

Říkám si, proč by mě měl zajímat cizí názor na to, jestli mám vše poskládané do komínku? Tahle Klára, když ke mně přijde, začne uklízet a nedotkne se skleničky, dokud ji nevypláchne. Pokaždé mě to pobaví. Klára si zároveň stěžuje, že jí doma nikdo nepomáhá. Podle mě by se ale na polovinu práce mohla vykašlat a nic by se nestalo. Radím jí, ať si úklid zaplatí a hodí nohy na stůl.

Můj nový přítel se v mém bytě také necítí komfortně a zve mě raději k sobě. Jako na potvoru jsem si totiž našla uklízecího maniaka a moje matka z toho má velkou legraci. Tvrdí, že mě doběhla „karma“, a jestli nám to bude jinak klapat, uklízení mě nakonec stejně nemine. „Promiň, Nino, mohla by sis po sobě občas ty skleničky odnést a zvednout oblečení ze země?“ zkusil to na mě po pár týdnech přítel a já si nemůžu pomoci – ihned se mi začal protivit.

Zatím jsme se nerozešli, ale kvůli úklidu se hádáme

Nechci žít ve squatu plném potkanů, ale pár skleniček na nočním stolku nebo rok nemyté okno nepovažuji za tragédii. Já tvrdím – žít a nechat žít. Někdo říká, že ženy by měly být od přírody čistotnější. A já zásadně nesouhlasím.

Holčičí pokojíčky jsou někdy víc šokující než ty klučičí. Očividně se pak musíme v průběhu života stát dobrovolnými uklízečkami, a ještě na to být hrdé. Když totiž nepoklízí chlap, je to v pořádku. Takže já to mám asi obráceně a ve chvíli, kdy kolem mě přítel luxuje, jen otráveně na gauči zvednu nohy.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Zuzana Zlatohlávková z Dobré ráno, Brno! odhalila soukromí: Ve své chýši praktikuje čínskou medicínu, jehličky píchá i dětem

Zuzana Zlatohlávková z Dobré ráno, Brno! odhalila soukromí: Ve své chýši praktikuje čínskou medicínu, jehličky píchá i dětem

Související články

Další články