Facebook
Instagram
Paní Radana vyhrála v tombole poukaz na focení aktů. Nejdřív si myslela, že to není nic pro ni. Přišla si na to příliš stará. Ale pak se rozhodla, že to přeci jenom zkusí. S výsledkem je nadmíru spokojená, jenže její rodina se s tím nedokáže smířit...
Když jsem na firemním večírku vyhrála v tombole poukaz na focení aktů, málem jsem nešla na pódium. V první chvíli jsem zrudla a schovávala se za kolegyni. Pak jsem se nechala přemluvit a šla si to převzít. Vůbec jsem netušila, co s tím budu dělat. Věděla jsem jen to, že tu věc rozhodně nechci.
Začala jsem o sebe víc pečovat
Kámošky mě přemlouvaly, ať se nestydím a nechám si udělat pár hezkých fotek. Prý tam nemusí být vidět nic opravdu intimního. Ale já si nedokázala představit, že se svléknu před někým jiným než před lékařem. Ani můj manžel mě neviděl nahou už dlouho.
Připnula jsem poukaz magnetkou na lednici a přemýšlela nad tím, jak se ho zbavit. Jenže jak jsem kolem lednice chodila každý den, vždy mi zrak padl na ten poukaz. A v hlavě se mi usadila myšlenka, že bych to snad mohla zkusit. Když budou fotky hrozné, prostě je spálím a bude.
Pak mě napadlo, že bych se nemusela tak podceňovat. Jistě, táhne mi na šedesátku a moc pohybu nemám, ale s tím lze něco udělat. A tak jsem si vstoupila do svědomí, začala jsem chodit na jógu a do posilovny. Do práce jsem si k obědu nosila jenom saláty. Za půl roku bylo pryč deset kilo a měla jsem energie na rozdávání.
Moje akty jsou opravdu hezké
Cítila jsem se lépe, ale pořád jsem nebyla dostatečně odhodlaná předstoupit před fotografa. Jenže se blížil konec platnosti poukazu. A tak jsem si řekla, že to risknu. Před domluveným termínem jsem si doma dala na kuráž panáka. Pak ještě jednoho...
Proběhlo to o poznání lépe, než jsem čekala. Ve studiu byla nakonec fotografka a s asistentkou o mě pečovaly jako o nějakou filmovou hvězdu. Cítila jsem se báječně a rozšafně. Hodně jsme se u toho nasmály. A když mi holky ukazovaly v počítači několik záběrů, nemohla jsem uvěřit, že jsem to já.
To pravdu vypadám tak dobře i ve svém věku? Domů jsem se nesla jako páv. Byla jsem na sebe prostě pyšná...
Rodina si klepe na čelo
A pak přišel den D. Kurýr mi doručil půl tuctu decentně zabalených fotografií. Když jsem je vytáhla, jen jsem koukala. Jsou fantastické, trochu lechtivé a mají v sobě špetku tajemna. Můj manžel nechtěl věřit vlastním očím. Už vidím, jak bude v hospodě vykládat, co má doma za šťabajznu.
Zavolala jsem dceři, že už mám fotky, ale ta moje nadšení nesdílela. Řekla mi, že jsem se zbláznila. Nabídla jsem, že jí to cvaknu telefonem a pošlu, ale odmítla. Prý není zvědavá na svou nahou mámu. Syn mi řekl něco podobného. A sestra? Ta se mnou nemluví už od té doby, co jsem jí řekla, že se jsem rozhodla nechat se vyfotit v rouše Evině. Nechápu, proč jsou všichni tak prudérní.
Další příběhy ze života →
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
