
Simona roky šetřila na vysněnou dovolenou v Rakousku. Do Alp vyrazila s kufrem plným paštik, ale nelitovala. Na sjezdovce našla nečekanou lásku.
Lyžování v Rakousku bylo mým snem dlouhá léta. Šetřila jsem na ten výlet každou korunu – odpírala jsem si kávu v kavárnách a nekupovala jsem si nové oblečení. Pokud to bylo možné, všude jsem chodila pěšky, abych ušetřila za jízdenky. Na lyže jsem jela sama, protože nikdo z mých známých neměl na takové šetření trpělivost. Věděla jsem, že mě nečeká žádný luxus, ale mým cílem bylo lyžovat, dýchat horský vzduch a prožít něco výjimečného.
Miluji lyžování
Ubytovala jsem se v nejlevnějším penzionu, výhled měl jen do zdi sousední budovy. Pokoj byl malý, ale bylo tam teplo a tekla teplá voda, takže jsem si nestěžovala. Můj jídelníček tvořil chléb, paštiky a instantní polévky, co jsem si přinesla z domu.
Abych vyšla s penězi, kupovala jsem si jen půldenní skipasy. Potom jsem ještě párkrát vyšlapala na kopec, abych mohla víc lyžovat.
Každé ráno jsem se budila s namoženými svaly, ale s úsměvem na tváři. I když jsem na sjezdovce občas předvedla výstavní pád, byla jsem na sebe hrdá, že jsem tady. V horských chatách kolem sjezdovek jsem si nic nekupovala. Jen občas jsem si tam sedla s vlastním čajem v termosce, abych se trochu zahřála.
Sympaťák na svahu
Třetí den jsem ve frontě na lanovku potkala Jakuba, charismatického vousáče v černé bundě. Hned se se mnou dal do řeči. Působil velmi sebejistě, ale přitom přátelsky. „Jsi tu poprvé a sama? To jsi odvážná,“ poznamenal s úsměvem.
Po pár společných sjezdech mi navrhl, abychom si zašli na jídlo. Přiznala jsem se, že mám v batohu jen chléb s paštikou, na což odpověděl, že mi v tom případě aspoň zaplatí čaj. Seděli jsme pak spolu v horské chatě a díky jeho pohodovému chování mi nevadilo, že jím jen své skromné zásoby.
Lyžování s pohledným mužem
Další den mě Jakub vytáhl na černou sjezdovku. Byla jsem nervózní, protože jsem nic takového dřív nezkoušela. „To dáme, v nejhorším se prostě skutálíme dolů,“ povzbudil mě.
Během sjezdu jsem třikrát upadla, ale Jakub byl vždycky hned u mě a pomáhal mi na nohy. „Jsi drsná, většina lidí by to po prvním pádu vzdala,“ ocenil mou vytrvalost.
Večer jsem zářila štěstím. Nebylo to jen kvůli lyžování, ale díky tomu, jak se na mě Jakub díval a jak obdivoval mou vytrvalost a samostatnost. Začala jsem litovat, že můj pobyt trvá jen týden.
Rande na lyžích
Další dny jsme trávili spolu. Jakub byl jiný než ostatní muži, nepovyšoval se nade mě, přestože lyžoval skvěle. Když viděl, že mám k obědu jen chleba s paštikou, prostě mi nabídl svou polévku s tím, že mu stačí polovina.
Předposlední den mě vzal do malé útulné hospůdky. Objednal svařené víno a strávili jsme spolu moc hezký večer. Dlouho jsme si povídali a on mi přiznal, že se se mnou cítí neuvěřitelně přirozeně, protože si na nic nehraju.
Našla jsem lásku
Poslední den se mi domů vůbec nechtělo. Když jsme se loučili, Jakub mě překvapil. „Nechci, abys jen tak zmizela. Až se vrátíš, musíme se vidět. Zajdeme na něco lepšího než chléb s paštikou,“ navrhl. S radostí jsem souhlasila.
Večer mi od něj přišla zpráva, že by teď dal cokoliv za můj čaj z termosky. V tu chvíli jsem pocítila obrovskou satisfakci. Vyplatilo se šetřit každou korunu a spát v malé komůrce. Na té sjezdovce jsem našla něco mnohem cennějšího než jen dobrodružství. Našla jsem tam lásku.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




