Slavomír (56): Otec mě v dětství tvrdě fyzicky trestal. Vždy jsem věděl, že takto děti vychovávat nebudu

Když jsem byl malý, rodiče stavěli dům na vesnici a neměli na mě moc času. Každý den po práci trávili na stavbě. Moje výchova tak byla diametrálně odlišná od té dnešní.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (55): Otec byl zručný dělník. Sousedi z něj ale udělali alkoholika a za zády se mu posmívali

Otec nikdy nešel pro ránu daleko

Dnes už chápu, že to rodiče kdysi neměli jednoduché. Po práci se převlékli do montérek a svépomocí stavěli dům na vesnici. Samozřejmě byli psychicky i fyzicky vyčerpaní, a tak je vytočila každá drobnost. Já i bratr jsme celé odpoledne lítali po lese s kamarády. Večer nám rodiče namazali chleba se sádlem, sami jsme si napsali domácí úkoly a šlo se spát. Našemu tátovi stačilo málo, abychom ho rozčílili.

U jídla musel být klid. Když jsme se s bratrem pošťuchovali, přilétla každému facka. Tělesné tresty u nás byly na denním pořádku. Nesložili jsme si oblečení do školy, dostali jsme na zadek. Nechtělo se nám pracovat s rodiči na stavbě, následoval trest v podobě facky. Když jsme si s bratrem hráli a byli u toho hluční, otec se pokaždé rozčílil. Nikdy jsme nejeli na výlet a nikdy se s námi rodiče neučili do školy. Zkrátka bylo jasné, že absolvujeme učební obor a co nejdříve začneme vydělávat.

Mohlo by Vás zajímat:

Luděk (50): Usmiřovací večeře s rodiči dopadla katastrofálně. Otec mi vyčetl výchovu dětí i to, že mi zkrachovala firma

Věděl jsem, že svoje děti nikdy bít nebudu

Jednou dokonce otec o bratra zlomil vařečku. A to jen proto, že se vztekal a nechtěl jít s mamkou vytrhávat plevel ze záhonu. Když byl dům dostavěný, nic se nezměnilo. Rodiče měli rádi svůj klid a pořádnou facku jsme od otce dostali i v patnácti letech. Já i bratr jsme se vyučili a těšili se na vojnu. Po ní jsem si našel přítelkyni a za rok se oženil. V rozmezí osmi let se nám narodili tři kluci.

Už v den narození prvního syna jsem věděl, že budu své děti vychovávat jinak. Budu si s nimi povídat a vše jim vysvětlím. Budu se s nimi učit do školy a nebudu je fyzicky trestat. Chtěl jsem svým dětem ukázat i svět. S manželkou jsme se snažili, abychom měli peníze na dovolenou a výlety.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (22): Po deseti letech se mi ozval otec. Pokus o sblížení ale skončil katastrofou

Své předsevzetí jsem splnil, děti jsem fyzicky netrestal

Kluci byli jako z divokých vajec, přesto mi jejich radostné projevy při hraní nevadily. Občas nám s manželkou třeštila hlava, ale to pro nás nebyl důvod ke hněvu. Když jsem vyprávěl manželce o tom, kolik ran jsem v dětství schytal, nechtěla mi věřit. Sama pocházela z rodiny, kde se děti nemlátily. Byla ráda, že jsme se v otázce výchovy shodli. Kluky jsme netrestali ani za špatné známky.

Kluci jsou sice také jen vyučení, ale jsou šikovní a umí vydělat peníze. Zatím svoje děti ještě nemají. Zatímco já si emočně silný vztah k rodičům nevytvořil, naši kluci k nám jezdí rádi. S manželkou uvaříme oběd a dokážeme si všichni povídat několik hodin. Smějeme se a mně se jen potvrdilo, že není třeba řezat děti hlava nehlava, ale naopak je umět motivovat, zabavit a naslouchat jim. Můj bratr si odnesl z direktivní výchovy trauma a vlastní děti nemá. Celý život se bál, že by byl špatným otcem a ve stresových situacích by aplikoval tu výchovu, kterou zažil v dětství.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (26): Až po maminčině smrti jsem zjistila, že můj otec je kněz. O mém narození se nikdy nedozvěděl