Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeStanda si se spolužačkou na gymnáziu slíbil, že až jednoho dne jim bude čtyřicet a oba budou single, vezmou se. On se už rozvedl a do další svatby se nehrne, ale jeho bývalá spolužačka na tom trvala...
Patnáct let jsem neviděl bývalou spolužačku z gymplu. Tehdy jsme si byli blízcí zvláštním způsobem. Oba jsme měli smůlu na vztahy, oba jsme si uměli vybrat špatně. Po maturitě jsme se jednou v nadsázce shodli, že jestli budeme ve čtyřiceti pořád single, vezmeme se. Bral jsem to tehdy jako vtípek, něco, co se říká ve chvíli, kdy člověk neví, co bude dál.
Znovu už do toho nejdu
Čas běžel. Ona zmizela do jiného města, já jsem žil svůj život, oženil se, rozvedl se a snažil se dát dohromady všechno, co zůstalo. Byla to etapa, která mě změnila víc, než bych kdy čekal. Hlavně ve vztahu k závazkům. Po rozvodu jsem si řekl, že se znovu ženit nechci. Potřeboval jsem se dát dohromady a vymezit si hranice.
A pak mi nedávno přišla zpráva. Ozvala se moje bývalá spolužačka Klára. Nejdřív to bylo milé – jak se mám, co dělám, že si na mě vzpomněla. Jenže během pár dnů přešla rovnou k otázce, jestli naše stará dohoda pořád platí. Než jsem stihl odpovědět, přišly pozvánky. Nejdřív do kina. Pak na večeři. Pak k ní domů.
Snažil jsem se jí to vysvětlit. Že jsem po rozvodu. Že se nechci znovu vázat. „To jsme si slíbili na gymplu. Byla to spíš sranda.“ Jenže ona to nebrala. Působila, jako by slyšela jen to, co se jí hodilo. Tvrdila, že jsem byl vždycky její „jistota“ a že čtyřicítka se blíží.
Musel jsem přerušit kontakt
Zněla až posedle, ale pořád jsem si říkal, že je třeba jen osamělá. Dokud mi neřekla něco, co mě úplně rozhodilo. Napsala, že už pár měsíců si představuje, jak spolu budeme žít, a že se ke mně přestěhuje, nebo si najdeme společné bydlení a bude nám fajn. Ani se mě nezeptala. Prostě to vzala jako hotovou věc.
V tu chvíli jsem měl pocit, že jsem otevřel dveře něčemu, co jsem vůbec nečekal. Začala mi posílat fotky věcí, které by si ke mně chtěla přivézt. Ptala se, jakou mám postel. A jednou večer mi napsala, že už má koupené lístky na vlak, abychom konečně mohli začít žít nový život.
Až tehdy jsem pochopil, že to není vtip. Ihned jsem přerušil všechny kontakty. Já jsem ten slib z osmnácti bral jako vtip, ale Klára si to očividně přebrala jako životní plán. A já jsem si poprvé uvědomil, jak nebezpečné může být, když to někdo nedokáže rozeznat.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
