Nosí je Lady Gaga, Beyoncé, Meghan Markle nebo Jennifer Lopez a do jejich výzkumu investuje například Leonardo DiCaprio. Od přírodních rozezná umělé diamanty jen skutečný znalec, krásou se jim totiž bezezbytku vyrovnají. Seznamte se i vy s laboratorně vytvořenými drahými kameny, které se stále častěji stávají součástí těch nejluxusnějších šperků.
Přestože se o nich začalo více mluvit až poměrně nedávno, jejich historie je mnohem delší. První umělé kameny, které vznikly laboratorní metodou, pocházejí už z roku 1954. A proč člověk touto cestou vzácné minerály kopíruje? Především proto, že je jejich proces výroby mnohem šetrnější k životnímu prostředí než těžba těch přírodních. Ta patří k procesům nejvíce devastujícím krajinu, navíc je trh s přírodními kameny podhoubím pro nelegální obchod i zneužívání lidí.
Umělé diamanty dokonale kopírují přírodní předlohu
Umělé diamanty od přírodních takřka nerozeznáte. Klasickým způsobem je neodhalí ani běžné přístroje prokazující ryzost. A stejně jako přírodní kameny, i lab-grown diamanty se pyšní patřičným třpytem a brilancí. Identické jsou také po stránce chemické a strukturální. Umělý proces výroby totiž jen zrychleně napodobuje jejich přírodní vznik.
Výsledkem jsou kameny se stejně vysokou známkou kvality, koeficientem 2a, kterým se v přírodě pyšní pouze 1% všech diamantů. A jaká je jejich cena? Přestože také není nízká, uměle vytvořené kameny pořídíte přibližně o 30% levněji, než ty přírodní.
Lab-grown diamanty se vyrábějí dvěma způsoby - metodou CVD (chemická vaporace), při níž se malý krystal vloží do reaktoru se směsí plynů. Mikrovlnným zářením se pak plyny rozehřejí do plazmatické formy, jednotlivé atomy uhlíku se od sebe oddělí a začnou se vrstvit na krystal. Druhou metodou je pak HPHT (výroba za vysokého tlaku a teploty). Díky těmto metodám pak vznikají dokonalé diamanty bez jakéhokoliv barevného nádechu. Takovému diamantu se říká alfa a je zcela k nerozeznání od přírodního drahokamu.
Made in Czech Republic
U nás se výrobě umělých diamantů věnuje od roku 2020 značka TIAMI. Její zakladatelka Gabriela Dědičová tehdy hledala alternativu, jak se věnovat profesi úzce spjaté s drahými kameny, aniž by si s sebou nesla frustraci z jejího dopadu na životní prostředí. Rozhodla se tedy založit značku, která se zaměřila pouze na laboratorně tvořené diamanty a plně odpovídá pravidlům vzniku udržitelných šperků. Stejnou cestu udržitelnosti razí značka i v doplňkových aspektech diamantového podnikání.
„V našich špercích používáme laboratorně pěstované diamanty, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou šetrnější k naší planetě. Také veškerý obalový materiál je k přírodě šetrný. Krabičky na šperky vyrábíme metodou 3D tisku z biologicky odbouratelného materiálu, jako je kukuřičný či bramborový škrob nebo cukrová třtina. Také veškeré naše přepravní obaly jsou vyráběny z recyklovatelného materiálu,“ vysvětluje Gabriela Dědičová.
Konec s výčitkami
Mnoho potenciálních nositelek šperků odrazoval dopad těžby i zpracování drahých kamenů, a tak s pořízením si a nošením podobných klenotů váhalo. Varianta uměle vzniklých kamenů je pro ně vhodnou alternativou, jak překonat morální důvody a pořídit si krásný a nestárnoucí šperk. A trend rostoucí obliby umělých diamantů potvrzují i čísla. Prodej např. zásnubních prstenů s umělými diamanty v posledních letech výrazně stoupl a trend udržitelnosti je jedním z nejvíce rezonujících témat mezi mladými lidmi, kde nacházejí uměle vzniklé kameny víc a víc obdivovatelů.
A potvrzuje to i Gabriela Dědičová ve vyjádření pro magazín Forbes: „Mladí jsou našimi hlavními zákazníky. Přichází generace mileniálů, kterým záleží na tom, jaké šperky nosí a jaký je jejich původ.“
Zajímá vás, jak lab-grown diamanty vypadají a kde je případně pořídit? A víte, že i jiné druhy šperků dnes razí cestu udržitelnosti? Prohlédněte si je v naší fotogalerii a noste krásu bez výčitek.