Speciál: Hubněte s námiTestováníSoutěže

Ústa jako opice, čelisti obrovské. Nelehký osud hraběnky Markéty Tyrolské zvané Pyskatá

Ústa jako opice, čelisti obrovské. Nelehký osud hraběnky Markéty Tyrolské zvané Pyskatá
Zdroj: Wikimedia Commons Public Domain
+ 4 fotky+ 5 fotek
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Markétě Tyrolské byl sice dán do vínku vznešený původ a dvakrát se provdala za muže z významných a mocných rodů, přičemž během prvního manželství byl jejím švagrem i budoucí římský císař a český král Karel IV., ale jinak vůbec neměla lehký život…

Milan Valden 15. března 2020

Byla prý ošklivá a nepříliš oblíbená, čelila mnohým intrikám, dvě dcery jí zemřely, syn a následník byl slabomyslný a nakonec o své Tyrolsko i Korutany přišla. Markéta je též hlavní hrdinkou známého románu Liona Feuchtwangera Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá.

Ústa jako opice, čelisti obrovské…

Markéta z rodu Menhardovců se narodila v roce 1318 a byla jedinou dědičkou korutanského vévody Jindřicha. Údajnou ošklivost si kompenzovala vzdělaností a též přepychovým oblečením a silným líčením, aby zakryla zohyzděný obličej.

Takto ji popisuje Lion Feuchtwanger ve svém prvním, a hned velmi úspěšném historickém románu Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá z roku 1923. Popis se vztahuje k období, kdy ji poprvé provdali: „Vypadala starší než na dvanáct let. Nad otylým tělem s krátkými končetinami seděla veliká, neforemná hlava. Čelo bylo sice jasné a čisté a oči se dívaly chytře, bystře, pozorně i zkoumavě, ale pod malým plochým nosíkem vyčnívala ústa vyvalená jako u opice, s obrovskými čelistmi a odulým spodním rtem. Vlasy měděné barvy byly tuhé, drsné, bez lesku, pleť byla vápenně šedá, ubledlá, hadrovitá.“

Kristýna I. Švédská: Výstřední královna, která měla románky s muži i ženami
Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna I. Švédská: Výstřední královna, která měla románky s muži i ženami

Snachou a švagrovou titánů historie

Ve dvanácti letech, v roce 1330, Markétu provdali za tehdy osmiletého Jana Jindřicha, mladšího syna Jana Lucemburského, který sesadil v roce 1310 jejího otce z českého trůnu. Markétiným švagrem se tak stal Janův nejstarší syn Karel, budoucí český král a římský císař.

Markétin otec Jindřich, tyrolský hrabě, korutanský vévoda, kraňský markrabě, český král (v letech 1306 a 1307–1310) a titulární král polský, zemřel v roce 1335 a Markéta se stala tyrolskou hraběnkou. Manželství s Janem Jindřichem šťastné nebylo, mladý princ prý nemohl ošklivou manželku vystát a posmíval se jí. Ani později, když byli oba o něco starší, nebylo naplněno. V roce 1341 Markéta s pomocí tyrolské šlechty vyhnala svého muže ze země – zapudila ho pro údajnou impotenci.

Vzdělaná intelektuálka

Markéta byla velmi vzdělaná, ráda a hodně se učila. „Obdivovala se nádheře liturgie i jejímu slavnostnímu řádu,“ píše Feuchtwanger ve svém románu. „Mluvila a psala plynně latinsky a vlašsky. Vášnivě se zajímala o politické a národohospodářské otázky. Pozorně naslouchala historickým přednáškám učeného opata, a kdežto ostatní se jeho abstraktním politickým teoriím znuděně usmívali, ona se jich nikdy nemohla nabažit. Četných cizích hostů svého otce se podrobně vyptávala na poměry u jiných dvorů a v ostatních zemích. Pohrdavě si odfrkla, když uslyšela, že bavorský Ludvík z Vitelsbachu, zvolený římský císař, čtvrtý toho jména, neumí latinsky.“

Do Tyrolska pozvala židovské obchodníky a jejich rodiny a země díky tomu ekonomicky vzkvétala. Když však později vypukl po celé Evropě mor, obviňovali Tyrolané Markétu a její Židy z toho, že právě oni mor způsobili, a při pogromu je skoro všechny pozabíjeli.

Princezna Margaret: Bohémská rebelka ve stínu sestry – královny Alžběty II.
Mohlo by Vás zajímat:

Princezna Margaret: Bohémská rebelka ve stínu sestry – královny Alžběty II.

Druhé manželství a ztráta Tyrolska

Pro svou ošklivost, kterou legendy pravděpodobně velmi výrazně zkreslily a zvýraznily, dostala Markéta přezdívku Pyskatá (Maultasch). V roce 1342 se jejím druhým manželem stal Ludvík Wittelsbašský, zvaný Branibořan. I pro něj to bylo manželství druhé.

S Ludvíkem zažila Markéta i období štěstí, Ludvík si cenil její moudrosti a vzdělanosti. Měli spolu dvě dcery a dva syny. Dcerky zemřely v útlém věku, starší syn Heřman v sedmnácti letech, mladší Menhard, který se pak stal dědicem, byl slabomyslný a zemřel bez potomstva v lednu 1363 v nedožitých devatenácti letech.

Oboustranné nevěry

Ludvík později s Markétou nevycházel dobře, měl milenky, také ona měla milence. Po Ludvíkově smrti v roce 1361 vládla spolu se synem, ale po jeho smrti byla nucena přenechat své země Habsburkům – tyrolské hrabství připadlo Rudolfovi IV. Habsburskému, který ho připojil k rakouským državám, a Korutany ovládl Albrecht II. Habsburský.

Nešťastná Markéta, která si své země nedokázala udržet a předat je potomkům, a nesplnila tak povinnost vládkyně, zemřela v říjnu 1369 ve Vídni a ve zdejším minoritském kostele je i pohřbena.

NA MARKÉTU PYSKATOU SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Použité zdroje:
Lion Feuchtwanger: Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá
Petr Čornej a kol.: Osudy českých králů a královen
Wikipedia.cz/Markéta Pyskatá

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články