Ústa jako opice, čelisti obrovské. Nelehký osud hraběnky Markéty Tyrolské zvané Pyskatá

Markéta Tyrolská inspirovala i jedno z děl vlámského malíře Quentina Matsyse.
Zdroj: Wikimedia Commons Public Domain
Markéta Tyrolská zvaná Pyskatá (1318 – 3. října 1369) byla tyrolská hraběnka, jejíž život popsal Lion Feuchtwanger ve svém románu Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá.Údajná šerednost Markéty Tyrolské inspirovala i jedno z děl vlámského malíře Quentina Matsyse. Obraz se jmenuje Ošklivá vévodkyně a patří mezi jeho známé satirické malby.Přezdívka Pyskatá (Maultasch) je vůči Markétě dost nefér. Velkou roli na jejím vzniku měla církevní propaganda, ve skutečnosti Markéta nebyla žádná stvůra. Některé prameny dokonce hovoří o tom, že byla ve skutečnosti pohledná.V roce 1330 tehdy dvanáctiletou Markétu provdali za osmiletého Jana Jindřicha, mladšího syna Jana Lucemburského.+ 4 fotky+ 5 fotek

Markétě Tyrolské byl sice dán do vínku vznešený původ a dvakrát se provdala za muže z významných a mocných rodů, přičemž během prvního manželství byl jejím švagrem i budoucí římský císař a český král Karel IV., ale jinak vůbec neměla lehký život…

Milan Valden
Milan Valden 15. 03. 2020 13:53

Byla prý ošklivá a nepříliš oblíbená, čelila mnohým intrikám, dvě dcery jí zemřely, syn a následník byl slabomyslný a nakonec o své Tyrolsko i Korutany přišla. Markéta je též hlavní hrdinkou známého románu Liona Feuchtwangera Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá.

Ústa jako opice, čelisti obrovské…

Markéta z rodu Menhardovců se narodila v roce 1318 a byla jedinou dědičkou korutanského vévody Jindřicha. Údajnou ošklivost si kompenzovala vzdělaností a též přepychovým oblečením a silným líčením, aby zakryla zohyzděný obličej.

Takto ji popisuje Lion Feuchtwanger ve svém prvním, a hned velmi úspěšném historickém románu Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá z roku 1923. Popis se vztahuje k období, kdy ji poprvé provdali: "Vypadala starší než na dvanáct let. Nad otylým tělem s krátkými končetinami seděla veliká, neforemná hlava. Čelo bylo sice jasné a čisté a oči se dívaly chytře, bystře, pozorně i zkoumavě, ale pod malým plochým nosíkem vyčnívala ústa vyvalená jako u opice, s obrovskými čelistmi a odulým spodním rtem. Vlasy měděné barvy byly tuhé, drsné, bez lesku, pleť byla vápenně šedá, ubledlá, hadrovitá."

Snachou a švagrovou titánů historie

Ve dvanácti letech, v roce 1330, Markétu provdali za tehdy osmiletého Jana Jindřicha, mladšího syna Jana Lucemburského, který sesadil v roce 1310 jejího otce z českého trůnu. Markétiným švagrem se tak stal Janův nejstarší syn Karel, budoucí český král a římský císař.

Markétin otec Jindřich, tyrolský hrabě, korutanský vévoda, kraňský markrabě, český král (v letech 1306 a 1307–1310) a titulární král polský, zemřel v roce 1335 a Markéta se stala tyrolskou hraběnkou. Manželství s Janem Jindřichem šťastné nebylo, mladý princ prý nemohl ošklivou manželku vystát a posmíval se jí. Ani později, když byli oba o něco starší, nebylo naplněno. V roce 1341 Markéta s pomocí tyrolské šlechty vyhnala svého muže ze země – zapudila ho pro údajnou impotenci.

Vzdělaná intelektuálka

Markéta byla velmi vzdělaná, ráda a hodně se učila. "Obdivovala se nádheře liturgie i jejímu slavnostnímu řádu," píše Feuchtwanger ve svém románu. "Mluvila a psala plynně latinsky a vlašsky. Vášnivě se zajímala o politické a národohospodářské otázky. Pozorně naslouchala historickým přednáškám učeného opata, a kdežto ostatní se jeho abstraktním politickým teoriím znuděně usmívali, ona se jich nikdy nemohla nabažit. Četných cizích hostů svého otce se podrobně vyptávala na poměry u jiných dvorů a v ostatních zemích. Pohrdavě si odfrkla, když uslyšela, že bavorský Ludvík z Vitelsbachu, zvolený římský císař, čtvrtý toho jména, neumí latinsky."

Do Tyrolska pozvala židovské obchodníky a jejich rodiny a země díky tomu ekonomicky vzkvétala. Když však později vypukl po celé Evropě mor, obviňovali Tyrolané Markétu a její Židy z toho, že právě oni mor způsobili, a při pogromu je skoro všechny pozabíjeli.

Druhé manželství a ztráta Tyrolska

Pro svou ošklivost, kterou legendy pravděpodobně velmi výrazně zkreslily a zvýraznily, dostala Markéta přezdívku Pyskatá (Maultasch). V roce 1342 se jejím druhým manželem stal Ludvík Wittelsbašský, zvaný Branibořan. I pro něj to bylo manželství druhé.

S Ludvíkem zažila Markéta i období štěstí, Ludvík si cenil její moudrosti a vzdělanosti. Měli spolu dvě dcery a dva syny. Dcerky zemřely v útlém věku, starší syn Heřman v sedmnácti letech, mladší Menhard, který se pak stal dědicem, byl slabomyslný a zemřel bez potomstva v lednu 1363 v nedožitých devatenácti letech.

Oboustranné nevěry

Ludvík později s Markétou nevycházel dobře, měl milenky, také ona měla milence. Po Ludvíkově smrti v roce 1361 vládla spolu se synem, ale po jeho smrti byla nucena přenechat své země Habsburkům – tyrolské hrabství připadlo Rudolfovi IV. Habsburskému, který ho připojil k rakouským državám, a Korutany ovládl Albrecht II. Habsburský.

Nešťastná Markéta, která si své země nedokázala udržet a předat je potomkům, a nesplnila tak povinnost vládkyně, zemřela v říjnu 1369 ve Vídni a ve zdejším minoritském kostele je i pohřbena.

NA MARKÉTU PYSKATOU SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Použité zdroje:

Lion Feuchtwanger: Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

Petr Čornej a kol.: Osudy českých králů a královen

Wikipedia.cz/Markéta Pyskatá

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články