Facebook
Instagram
Stres se zdá jako všudypřítomná metla lidstva, které se v moderním světě snad nelze vyhnout. To je dost možná pravda. Různými praktikami nicméně můžeme posílit naši odolnost vůči stresu. Jedním ze způsobů je jóga.
Stres definujeme jako změnu vnějšího, ale i našeho vnitřního prostředí nebo dokonce myšlenek, která vyžaduje úměrnou odpověď organismu, jenž se vůči této změně musí přizpůsobit. Jednat se může o reakci psychickou, emoční či fyzickou.
Pozitivní a negativní stres
Stres může mít pozitivní charakter, třeba když nás v práci povýší. Tehdy nás udržuje ve střehu, vybudí k aktivitě a brání tomu, abychom se ocitli v nebezpečí. „Takový stres ale musí být krátkodobý. Naproti tomu existuje stres negativní, kdy neustále čelíme průběžnému tlaku bez momentů úlevy či klidu. Člověk je pak přepracovaný a vzniká tenze,“ říká lektorka a zakladatelka center zdravého životního stylu Věra Vojtěchová.
„Organismus nejprve vyhodnocuje podnět, zda jej vnímat jako stres. Činí tak na základě toho, co momentálně vnímá a zkušeností z minulosti,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Irena Sobotková. „Vyhodnotí-li ji jako stres, začnou se dít dvě věci. Jako součást poplachové reakce se aktivuje sympatický nervový systém, který je oproti parasympatickému stimulační, a také část mozku zvaná hypotalamus. Žlázy s vnitřní sekrecí pak začínají produkovat stresové hormony adrenalin a kortizol a v organismu se začnou projevovat akutní symptomy stresu,“ popisuje dále lékařka.
Dlouhodobý stres se může projevovat i fyziologickými symptomy, jako jsou bolesti hlavy, problémy s trávením, hypertenze, problémy se spánkem či bolestmi, například na hrudníku. Stres může navíc zhoršovat i symptomy jiných existujících onemocnění, mimo jiné artrózy, astmatu, diabetu a srdečně-cévních chorob. Častý je také rozvoj nebo markantní zhoršení kožních onemocnění v důsledků přemíry stresu. Jenže jak se stresu skutečně zbavit?
Odpověď je ve vás
Pokud máte pocit, že to snad ani není možné, protože máte plno práce a povinností, které za vás nikdo neudělá, vězte, že úlevy od stresu můžete dosáhnout vlastním vnitřním zklidněním a smířením se stavem věcí. Jedním ze způsobů, jak podobného smíření dosáhnout, může být jóga. Zjednodušeně řečeno, spočívá v protahování a posilování těla v naprosté koncentraci v různých pozicích za kontrolovaného a pomalého dýchání. Tělesná schránka i mysl tak svým způsobem relaxují, ale zároveň dobíjejí energii.
To dokládá i studie provedená na Deakinově univerzitě v Melbourne. Vědci zde zkoumali vliv šestitýdenního pravidelného praktikování jógy na vnímání stresu. Praktikování zahrnovalo dechové techniky (pránajámy), fyzické cvičení (ásany), řízenou relaxaci a meditaci. Účastníky studie podrobili vědci psychometrickým měřením před zahájením studie a po šesti týdnech praktikování. Tato závěrečná měření stejně jako subjektivní pocity respondentů vykázaly redukci symptomů stresu, úzkostí a depresí.
Co konkrétně při józe na psychiku působí?
Jak navazuje lékařka Sobotková, při některých druzích aktivit včetně jógy dochází totiž k regulaci aktivity sympatického nervového systému včetně soustavy hypotalamus, hypofýza a nadledvinky a spouští se naopak systém parasympatický. „A právě ten je zodpovědný za fyzické uvolnění organismu a zklidnění,“ vysvětluje podstatu úlevy od stresu.
Při soustředění na provádění pozic se zbavujeme našich nutkavých myšlenek a mentálního napětí, zklidňujeme mysl a užíváme si přítomného okamžiku. To vše pozdvihuje náladu a dodává vnitřní klid. Je však třeba se józe začít věnovat a při praktikování být skutečně duchem přítomen. Základem je pravidelné praktikování. Jednorázové cvičení může od stresu návalem uvolněných endorfinů ulevit, nicméně pokud má jít o úlevu dlouhodobou, je třeba s jógou strávit více času.
Pokud s jógou nemáte dosud žádné zkušenosti, měli byste se zpočátku vypravit na vedené lekce jógy, kde se naučíte provádět správně základní pozice. Kombinovat můžete také domácí cvičení s návštěvami lekcí ve studiu.
