Facebook
Instagram
Ani osmdesát let po začátku druhé světové války nepřestávají fascinovat osudy lidí, kteří se tváří v tvář smrti postavili nacistickým zrůdnostem. Jedním z hrdinů byl i Witold Pilecki, polský voják a člen polské odbojové organizace Zemská armáda. Aby dokázal, čeho všeho jsou nacisté schopni, šel dobrovolně do koncentračního tábora.
V těchto dnech si připomínáme osmdesát let od oficiálního začátku druhé světové války. Nejhorší konflikt v dějinách lidstva začal 1. září 1939 na německo-polské hranici, kdy německá vojska po předchozích provokacích a zinscenovaných incidentech zahájila invazi.
Už v listopadu 1939 vznikla Tajná polská armáda (Tajna Armia Polska), odbojová skupina na území okupovaného Polska. U jejího zrodu stál voják Witold Pilecki (13. května 1901 – 25. května 1948), pozdější člen odbojové organizace Zemská armáda (Armia Krajowa). O rok později provedl jeden z nejodvážnějších činů v historii války.
Dobrovolně v Osvětimi
Psal se rok 1940, Polsko bylo (již počtvrté během necelých dvou staletí) rozerváno sousedy. Zatímco ve „své“ východní části nechal „strýček Stalin“ popravit desetitisíce polských vlastenců a inteligence v katyňském lese, na západě operovali nacisté. A začaly se objevovat první zprávy o tom, jak hrůznou podobu má jejich představa „konečného řešení židovské otázky“. Spojenci tomu však stále odmítali uvěřit.
A právě proto se polský vlastenec Witold Pilecki rozhodl, že se nechá dobrovolně zavřít do Osvětimi, aby přinesl důkaz. V koncentračním táboře zorganizoval odboj mezi vězni. Vybaven falešným průkazem totožnosti na jméno Tomasz Serafiński vyrazil 19. srpna 1940 cíleně do Varšavy, kde probíhala vlna zatýkání a brutálních výslechů. I Pileckého (Serafińského) nacisté zatkli a po dvou dnech zadržování a bití gumovými pendreky ho převezli do koncentračního tábora Auschwitz. Dostal číslo 4859.
Přežil mučení i zápal plic
V táboře přežil zápal plic, zorganizoval odboj, ale též sepsal detailní popis chodu této „továrny na smrt“. V roce 1942 dokonce z koncentračního tábora vysílal radiovým vysílačem nacistické hydře přímo pod nosem proslulé Witoldovy zprávy, které byly pro Spojence hlavním zdrojem informací o tom, co se děje za osvětimskými ostnatými dráty.
V dubnu 1943 napsal další fascinující kapitolu svého života. Podařilo se mu přemoci ozbrojené strážce a uprchnout s dokumenty, které jim on a dva jeho kolegové sebrali. Útěk přišel právě včas, aby se mohl v srpnu 1944 zapojit do hrdinného varšavského povstání, které však bylo po dvou měsících utopeno v krvi téměř čtvrt milionu civilistů.
Popravili ho komunisté
Witold přežil nejen povstání a internaci v zajateckých táborech v Lambinowicích (Polsko) a Murnau (Bavorsko), ale dožil se i vytouženého osvobození a konce války. Bohužel však tento příběh přesto nemá šťastný konec. To, co nedokázali hitlerovci na bojišti a dokonce ani nacističtí kápové v koncentračním táboře, dokonali Sověti a jejich polští komunističtí kumpáni.
Dva roky po skončení války byl Witold Pilecki jako agent polské exilové vlády odhalen, zatčen a mučen, protože shromažďoval důkazy o sovětských zvěrstvech na území Polska. Ve zinscenovaném politickém procesu byl odsouzen k trestu smrti a 25. května 1948, krátce po svých 47. narozeninách, popraven.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA MUŽE, KTERÝ ŠEL DOBROVOLNĚ DO OSVĚTIMI:
