Proč se bojíme pátku třináctého? Může za to krvavý pogrom na legendární templáře

12. září 2019

Na ostrůvku la Cité v srdci Paříže vzplála hranice, na které umírá poslední velmistr templářů Jacques de Molay. Než vydechne naposledy, dává neprávem odsouzený muž průchod vyšší spravedlnosti. Proklíná krále Filipa IV. i papeže Klementa V. a zve je do roka a do dne k Božímu soudu. Jde o poslední dějství tragédie, která dala vzniknout pověře o pátku třináctého…

Pátek třináctého, nešťastný to den! Možná byste se divili, v kolika zemích světa tato pověra koluje. Existuje více teorií, proč zrovna pátek třináctého. Jedna z nich říká, že Ježíš Kristus byl ukřižován na Velký pátek a při poslední večeři u stolu sedělo třináct lidí – ten třináctý byl zrádce Jidáš. Židé zase považovali třináctku za ďáblovo číslo, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M – a na M začíná slovo Mavet, tedy smrt.

Nejreálnější základ vzniku pověry je ovšem osud templářského řádu. A s templáři je spojena i jedna z nejslavnějších kleteb světa.

Nejslavnější rytířský řád

Řád templářů byl založen kolem roku 1120 jako důsledek první křížové výpravy. Jeho původním posláním bylo ochraňovat křesťanské poutníky na cestě do Jeruzaléma před muslimskými obyvateli. Templáři se však zúčastnili řady bitev, čímž rostl jejich význam a bohatství. Postupně začali být spojováni s tajemnými obřady, nadpřirozenými silami a hromaděním nesmírných pokladů.

Vidina pokladu

Majetek templářů nenechal chladným krále Filipa IV. Sličného, který naléhavě potřeboval peníze. Pro své pikle získal papeže Klementa V. a společně vymysleli ďábelský plán. Templáře nařkli z kacířství, sodomie a hereze.

V pátek 13. října 1307 začala vlna zatýkání, pogromu se nevyhnul ani poslední velmistr řádu Jacques Bernard de Molay a řada vysokých hodnostářů. První rozsudky smrti na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak bylo o tři roky později upáleno 54 řádových rytířů. Po krutém mučení se k vymyšleným zločinům doznal i velmistr, roku 1314 byl rovněž upálen. Část majetku řádu připadla králi do státní poklady, část prý zůstala navždy ukryta a nikdy nenalezena.

Smrtící kletba

Jacques de Molay však neodešel z tohoto světa bez pomsty. Na hranici proklel krále Filipa IV. i papeže Klementa V. tím, že je symbolicky povolal do roka a do dne k Božímu soudu. Jeho slova se skutečně naplnila. První přišel na řadu papež, který zemřel na úplavici pouhý měsíc po hrůzné popravě velmistra. Král Filip propadl úzkosti a strachu ze smrti, bylo ale příliš pozdě. Ještě ten samý rok na zámku ve Fontainebleau spadl při lovu z koně a zlámal si vaz. Velmistrova kletba se tak naplnila.

Byl skutečně mágem?

V cele po Molayovi se později našly vyryty záhadné obrazce a symboly. Tento fakt nahrává milovníkům konspiračních teorií, že byl skutečným zasvěcencem, který ovládal tajné nauky. Za nespravedlivou smrt se prý proto pomstil způsobem sobě vlastním. Přivolal kletbu v magii zvanou jako thanatobolie, jež má dané osobě přivolat smrt ve stanovené lhůtě, tedy do roka a do dne.

Ať už za smrtí krále a papeže stála náhoda, či vyšší spravedlnost, je nepopiratelným faktem, že Molayova slova se naplnila. Dala tak vzniknout řadě legend, které dodnes slouží spisovatelům, filmařům i záhadologům jako vděčné téma.

PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA KRUTÝ OSUD TEMPLÁŘŮ:

Zavří­t reklamu