Tajemství kostýmů z pohádky Hodinářův učeň: Nejtěžší byly motýlí šaty

Vzpomenete si, jaká jiná slavná česká pohádka se natáčela na tom samém místě?
Zdroj: Bontonfilm
Hodinářův učeň: Česká vánoční pohádka vypráví o hrách osudu, lásce, hamižnosti, lidské malosti, ale i o odvaze, šikovnosti a dobrotě hlavních hrdinů. Princeznu Lauru si zahrála slovenská herečka Dana Droppová.O výpravné kostýmy v pohádce Hodinářův učeň se postaral kostýmní výtvarník Marek Cpin.Marek Cpin se u výroby kostýmů pro pohádku Hodinářův učeň inspiroval koncem 19. století, konkrétně pak dobou kolem roku 1880. To byla vrcholná éra viktoriánské Anglie, romantismu i průmyslové revoluce.U některých postav chtěli tvůrci Hodinářova učně, aby jejich kostýmy nepůsobily příliš abstraktně, aby se s nimi děti mohly lehce identifikovat.+ 3 fotky+ 4 fotky

Pohádkový příběh Hodinářův učeň nabízí lehce dekadentní atmosféru i smysl pro humor a komediální situace. A tomu odpovídají i kostýmy, jejichž tvorby se ujal výtvarník Marek Cpin. S čím vším se musel potýkat?

Jana Jánská
Jana Jánská 26. 12. 2020 09:00

Místo objemných šatů tentokrát přicházejí na řadu kostýmy, které připomínají éru viktoriánské Anglie, což je velmi osvěžující prvek celého příběhu.

Marek Cpin o kostýmech

Z čeho jste při tvorbě kostýmů Hodinářova učně vycházel?

S režisérkou Jitkou Rudolfovou jsme se domluvili na dobovém zařazení přibližně do roku 1880, který nám přišel zajímavý svou neokoukaností v českých filmech. Je to doba vrcholné éry viktoriánské Anglie, romantismu i průmyslové revoluce. Dámy už nenosily objemné krinolíny, ale mnohem ženštější honzíky, doba už se začala pomalu obracet k secesi. To, že se tato doba objevuje v českých filmech velmi málo a v pohádkách snad vůbec, bylo pro nás rozhodující.

Jaké debaty jste nad návrhy s autorkou Jitkou Rudolfovou vedli?

Hodně jsme debatovali nad postavami s nadpřirozenými vlastnostmi – zlou sudičkou Lichoradkou, jejími bratry Rodovitem a Rodovojem a bohyní Živou a Moranou. Chtěli jsme, aby ty postavy nepůsobily příliš abstraktně, aby se s nimi děti mohly taky identifikovat, nějak si je zařadit. Ale zároveň jejich kostýmy byly nejvíc stylizované.

Jaký největší problém jste při navrhování měl?

Dlouho jsme například řešili látku na šaty pro Živu a Moranu. Měly připomínat motýly a noční můry, nakonec jsme našli krásné materiály s jemným kožešinovým a sametovým efektem. Jinak jsem moc problémů s navrhováním neměl.

Šli jste cestou recyklace, nebo jste si museli tvořit kostýmy sami? Z jakého šatníku byste případně čerpal?

Téměř všechny kostýmy hlavních postav jsme šili, protože právě to, že jsme zvolili takto neokoukanou dobu, vedlo k tomu, že ani ve filmových a divadelních fundusech mnoho kostýmů z tohoto období nenajdete. Mohl jsme ale díky tomu navrhnout a vytvořit kostýmy opravdu tak, jak jsem chtěl.

Jak moc promlouvají kostýmy do charakteru postav?

Dobrý kostým by měl určitě pomoct herci postavu dotvořit – proto je důležité o kostýmech mluvit nejen s režisérem, ale i s herci. Pokud dojde k vzájemné symbióze, je to skvělé. Někteří herci kostým neřeší, někteří ho dokážou perfektně rozžít a někteří se někdy přou a prosazují svoji představu. Vše je to ale o komunikaci a debatě, která by měla vést k nejlepšímu cíli.

Jak moc ovlivňuje výslednou podobu kostýmů obsazení? Šil jste takzvaně na míru?

Ano, vše jsme hlavním postavám šili na míru. Takže obsazení, které bylo v tomto případě skvělé, o kostýmech hodně rozhodovalo.

Je těžší oblékat prostý lid, nebo šlechtu?

Těžké je to stejně a obojí má svoje kouzlo. Výzvou je obléct prostý lid tak, aby vypadal hezky, a šlechtu tak, aby nepůsobila nevkusně.

Jaká je Vaše oblíbená vánoční pohádka?

Co se kostýmů týče, už jako dítě mě fascinovala Šíleně smutná princezna. Moc se mi líbila výtvarná stylizace, která působila velmi moderně. Jinak je to určitě pohádka Tři oříšky pro Popelku – především díky zobrazení hlavní hrdinky jako sebevědomé a odvážné holky.

Promlouvá Vaše profese do sledování filmů, nebo to s Vámi při pohledu na výtvarnou stylizaci nešije?

Určitě. Mnohdy si možná výtvarné stránky všímám víc než děje. A často je pro mě špatná výtvarná stránka důvodem pohádku nezhlédnout.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články