Vyznejte se v mouce: Se kterou nepřiberete a kterou můžou dietáři

mouka, srdce, vaření
Zdroj: Freepik.com

Semínka a obiloviny tvoří odpradávna nezanedbatelnou část našeho jídelníčku. Vyloučit je tedy nejde a ani to nechceme. Jde jen o to, zvolit ta správná semínka, která vám ze sebe předají to nejlepší.

Jana Šulcová
Jana Šulcová 20. 10. 2020 12:00

Není pravda, že bychom se dnes přecpávali obilovinami, skutečně, jíme jich zhruba stejné množství jako před sto lety. Problém je ve skladbě semen a jejich zpracování.

Co je to semínko

Každé obilné zrnko tvoří moučné jádro, otruba a klíček. A jsou to překvapivě ty nejmenší části, tedy klíček a otruba, které skrývají nejvíce vitamínů a minerálů z celého zrna - vitamíny B, E, A, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, železo, fosfor, draslík a vlákninu. Moučné jádro, které je největší a také nejvíce využívané, obsahuje v podstatě jen bílkoviny a škrob.

Dříve bylo běžné používat mouku celozrnnou, semletou z celého zrna bez vyjmutí klíčku a otruby. Vymíláním klíčku o zdroj energie nepřijdeme, nemá však dlouhého trvání a brzy ji vyčerpáme. Jsou to právě hodnotné vitamíny a minerály, o které v bílé mouce přicházíme.

Mouky s lepkem

Pšeničná mouka: Nejoblíbenější je pšeničná mouka, můžeme ji rozdělit podle toho, jak najemno je namletá, ale i podle jakosti zrna na tvrdozrnnou, polotvrdou a měkkou. Z nejtvrdší se vyrábí těstoviny, měkká je na pečení koláčů a vaření knedlíků.

Špaldová mouka: Je předchůdkyně dnešní pšenice. Ve špaldě se skrývají vitamíny skupiny B, mangan, draslík, hořčík. Pomáhá regenerovat buňky, posiluje slinivku, slezinu a imunitu. Svalům a tkáním dodá sílu, pleti hebkost. Mouka z pšenice špaldy obsahuje lepek, proto se hodí na pečení koláčů i chleba.

Ječná mouka: Potěší nízkým obsahem lepku a spoustou vitamínu B. Hodí se na přípravu litých těst, lívanců, křehkého těsta a sušenek a dobře zahustí polévku i omáčku, tedy ideální na jíšku.

Žitná mouka: Tmavé pečivo připravené z této mouky hůř kyne, proto je lepší smíchat ji s lehčí pšeničnou či špaldovou moukou. Z celozrnné žitné mouky se peče chléb, perník i sušenky. Vysoký obsah vitamínu B podpoří trávení. Z bílé vymleté žitné mouky se pečou buchty i domácí housky.

Ovesná mouka: Má nízký obsah lepku a těsto dokonale nespojí. Umí ho však zvláčnit a obsahuje spoustu živin. Proto se doporučuje ji smíchat s další moukou.

Mouky bez lepku

Pohanková mouka: Nejlepší z bezlepkové skupiny. Hodí se na vafle, palačinky, lívance či sladké omelety. Radost udělá vysokým obsahem vitamínu B, fosforu, vápníku i železa. Kombinujte ji se surovinami s obsahem vitamínu C, který zvyšuje její zdravotní účinek.

Jáhlová mouka: Je vlastně jen oloupané a namleté proso. Tato stará kulturní plodina neobsahuje lepek a je bohatá na draslík, hořčík, fosfor a vitamíny skupiny B. Vyzkoušejte z ní připravit kaše i polévky, na které byli zvyklí naši předci. Hodí se na přípravu sušenek a placek i koláčů.

Kukuřičná mouka: Dává život polentě a mexickým plackám. Díky kukuřičné mouce a modernímu skladování vám placky vydrží déle čerstvé.

Rýžová mouka: Dobře zahušťuje polévky i omáčky. Snižuje krevní tlak a v kombinaci s kukuřičnou i pohankovou moukou vznikne chutné bezlepkové těsto.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články