Věra (35): Můj osudový expřítel seká latinu. Odmítl mě kvůli rodině, teď ho komanduje jiná

Odmilovat se od Vojty nebylo nic snadného. Byl to vztah, v němž mi nic nechybělo Jen chyběl slib, že jednou založíme rodinu. On řekl, že děti chce až tak v padesáti. Teď jsem ho potkala s kočárkem. Smál se do chvíle, než ho přišla seřvat partnerka.

Klára (24): Začala jsem si s kolegou v práci, ale nechtěl se vázat. Stál za tím důvod, který by mě ani ve snu nenapadl

Nejlepší milenec

Vojta byl ten nejlepší, s nímž jsem žila. Bylo to krátké, zato intenzivní. Nikdy jsem tolik nešílela po muži, se kterým se ale nedalo zůstat. Nikdy jsem se tak dobře nezasmála, nebavila, nikdy mi to s nikým tak neladilo v posteli i mimo ni. Jediný problém tkvěl v tom, že se Vojta nechtěl usadit a mít děti. „Jestli někdy, tak až mi bude třeba padesát,“ tvrdil. Chtěl si užívat svobody a klidu.

Věděl, že to není fér. Že jsme stejně staří a já do padesáti čekat nebudu. Že si pak pravděpodobně najde nějakou mladou holku a ta se o dítě postará, aniž by se on musel své svobody vzdát. Měl to tak nastavené. A zajímavé je, že bych s ním přesto tak moc chtěla být, a nedivila bych se žádné další, která přišla po mně.

Nakonec jsme se ale rozešli a bylo to samozřejmě dobře. Bolestné období jsem překonala, odmilovala se a zpětně viděla vztah jako velmi toxický. Měl mě ve spárech, byla jsem bláhová, poblázněná chemií, dobrým sexem, co já vím. Je fakt, že jsem na něj ale roky vzpomínala. Jak se asi má, co dělá? Nemohla jsem ho prostě vymazat z hlavy. A pak jsem ho potkala a bylo to tedy pořádné překvapení.

Kateřina (32): Snila jsem o vážném vztahu, ale můj přítel to viděl jinak

Fešák s kočárkem

Nejprve jsem ho nepoznala. Napadlo mě, že naproti jde tedy moc pěkný urostlý tatínek s kočárkem. Sama jsem právě těhotná, a tak jsem zkoumala spíš značku kočárku, když na mě Vojta promluvil. Úplně mi spadla brada. „Ty máš dítě?“ vyjekla jsem bez pozdravu. Smál se a pokyvoval hlavou, jako bych ho přistihla při něčem nekalém. „A ještě poslušně vozím,“ dodal.

Moje reakce mě štve, ale rozčílilo mě to. Boreček, který mi zlomil srdce a převrátil život vzhůru nohama. Někdo, o kom se mi pořád zdálo. O našem rozchodu stále přemýšlím a říkám si, co by bylo, kdyby. Můj snoubenec je úžasný chlap, který se nebojí závazků. Ale nejsme tak naladěni jako kdysi s Vojtou. Vem to čert, kdyby Vojta tedy aspoň dostál svého slova.

Myslela jsem si, že střídá ženské a do těch padesáti let se prostě neusadí. Svým způsobem jsem mu tu pohodu přála. Je to jeho volba. Zvolil si jiný život než třeba já. Jinak bychom spolu přece zůstali a měli časem rodinu. Nemusela bych si procházet terapií a vším tím bolestným sebepoznáváním.

David (40): Nemůžu se rozhodnout mezi dvěma milenkami. Každá je pro mě něčím zajímavá, ale nechtějí se o mě dělit

Dobře mu tak

Na druhou stranu jsem se asi díky tomu životnímu kotrmelci a srdcebolu dostala tam, kde jsem. Mám jistotu, že dítě bude mít milujícího otce a můžu předat vzácné zkušenosti, pokud o ně bude mít v dospělosti zájem. Za Vojtou přišla i jeho přítelkyně, starší žena, než jsem já. Zřejmě si mě ani nevšimla a měla dost ostrý tón.

„Bezva, že jsi ho vzal ven, ale zapomněl jsi na láhev a odpadky do popelnice. Cestou domů vezmi nákup, seznam máš ve zprávě,“ zahřměla a skoro po něm hodila láhev s mlékem. Usmála jsem se jen na pozdrav a nemínila si s Vojtou dál povídat. Takový obrázek mi stačil. Kdo přebírá, přebere.

Jana (38): Ukončila jsem románek, abych zachránila manželství. Jenže milenec se nastěhoval do sousedního domu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].