Facebook
Instagram
Představitelka pohádkové Arabely, slovenská herečka Jana Nagyová (64), vchází do kin s novým filmem Dvě slova jako klíč. A zatímco na filmovém plátně je ještě blonďatá, na tiskové konferenci už se představila jako brunetka. V rozhovoru pro Lifee.cz přiznává, že kvůli operaci kolene také přibrala sedm kilo, ale rozhodla se, že nejdůležitější je koleno nechat zhojit. Jak vypadá její jídelníček? A jak pečuje o své nově nabarvené vlasy?
Herečka Jana Nagyová na sebe po letech upozornila na loňském filmovém festivalu v Karlových Varech, když si zahrála královnu v pohádce Jana Budaře Král Mamánek. Od té doby přicházejí další nabídky a oblíbená herečka má práce nad hlavu. Nově jde do kin například film na motivy knihy Josefa Formánka Dvě slova jako klíč. Jde o pokračování snímku Úsměvy smutných mužů.
Nagyová se zde představí coby stárnoucí žena, která na samotně pečuje o nemohoucího muže, těžce nemocného ležáka. A ačkoli ve filmu se ještě pyšní blond vlasy, aktuálně je z Jany brunetka. V našem rozhovoru ovšem mimo barvu vlasů přiznala ještě další změnu. "Momentálně jsem po operaci kolene, takže mám trochu problémy. Klidně vám to můžu říct, přibrala jsem sedm kilo. Už před operací jsem se šetřila a neměla jsem tolik pohybu, jak jsem byla zvyklá. A najednou se na mě ta kila nalepila. Jde to hezky potichoučku, víte? Rozšíří se to a rozbují po těle jako rakovina," smála se zcela upřímně herečka, kterou proslavila role Arabely. "Nejprve na to nevypadáte, ale najednou se nemůžete vejít do kalhot!"
Jana Nagyová se vymanila z pohádkových rolí
Je zvláštní vidět vás ve filmu v úplně jiné poloze, než jsme na vás zvyklí. Hrajete velmi vážnou, charakterní postavu. Jak jste tuto změnu vnímala vy?
Je to nádherné. Člověk je ve věku, jaký mám, a je stále ztotožňovaný s postavami princezen nebo královen. Všechno se váže k pohádkovému světu. Tato postava je sice malá rozsahem, ale je velmi citlivá a velmi hluboká. Dala jsem do toho své srdce, svoji duši. Protože se dokáži vžít do situace - už mám jistý věk a umím si představit, jaké to je, když člověk zůstane sám, nemocný, na vozíku nebo na lůžku a musí se s tím vypořádat.
S touto rolí jsem velmi bojovala, protože mi došlo, že můj filmový manžel, pan Daniel Olbrychski, je ve věku mého muže. Co když se něco podobného stane také mně? Jak se s tím vyrovnám? Jak se budu chovat, jak to budu brát, jak to změní mé nitro, mé srdce a moji duši? Možná je to z mé strany ve filmu minimalistické, ale je to z nitra a z celého srdce.
Pomohlo vám tedy natáčení uspořádat si v tomto směru myšlenky?
Ano, určitě. Najednou jsem začala také daleko více uvažovat o smrti, posmrtném životě, o tom, co se stane, až tu jednou nebudu. Kde chci být? Kam se chci v životě dostat? Co chci odkázat svým dětem, až tu nebudu? Vzalo mi to hodně osobního času, abych začala uvažovat také o této stránce života. K životu patří i smrt. Jen na to málokdo myslí nebo to stále oddaluje. Myšlenka smrti je stále něco neobjeveného a lidé o tom neradi diskutují nebo se s tím ztotožňují.
Tuším, že jste kvůli natáčení také navštívila cizí zemi, Dánsko.
Ano, protože v Polsku se nenašlo místo, chalupa, která by odpovídala představě režiséra a autora předlohy Josefa Formánka. Objevili ji teprve v Dánsku, což bylo skvělé.
Znáte Dánsko, nebo jste v něm byla poprvé?
Dánsko už jsem poznala a musím se přiznat, že ho miluji! Strašně ráda navštěvuji Kodaň. U Dánů je pohoda a to já na nich miluji - Hygge. Znamená to žít, nenervovat se, pracovat, milovat, starat se, mít třeba méně peněz, ale přesto si užívat. Platí větší daně, ale ví, co mohou od státu a vlády očekávat. Proto se tam tolik buduje a je tam tolik architektury - lidé vládě věří a jsou schopní a ochotní platit mnohem vyšší daně. Například školství nebo zdravotnictví je zadarmo. Nemají na každém kroku nemocnice, mají je sto nebo dvě stě kilometrů od sebe, ale jsou kvalitní. A nemají problém do nich sehnat personál. Ano, má dcera je podobná jako já, a byla v Dánsku čtyři měsíce na studiích. Říkala mi: "Mami, to je země, kde si každý umí představit žít."
Z blonďaté Jany Nagyové je brunetka
Ve filmu jste ještě blonďatá, jak vás všichni známe, ale dnes jste přišla v tmavě hnědých vlasech. Proč ta změna?
Je to asi náhoda. Před pár měsíci jsem si říkala, že už se na sebe nemůžu dívat - stále barvené vlasy nebo melíry. Nemám vlasy čistě blond, je to taková špinavá a hodně tmavá blond. Takže jsem si řekla, že zkusím něco jiného. Měla jsem už také rudé vlasy a odtud jsem přešla na hnědé. Možná je to také otázka toho, že chystám nový film o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. Hrát budu jeho trenérku Hildu Múdru, která nosila také hnědé vlasy. Chtěla jsem si to zkusit, protože bych nerada nosila paruku.
Jak se vám změnila kvalita vlasů? Blond vyžadovala určitě hodně zásahu, teď by mohly být vlasy kvalitnější.
To je otázka péče. O vlasy je potřeba neustále pečovat. Já si kupuji kvalitní produkty a u kadeřníka nakupuji speciální olejíčky. S vlasy je nutné neustále něco dělat. Je to stejné jako s pletí a celým tělem. Člověk se má o sebe starat a vlasy k tomu všemu patří.
Jana Nagyová přibrala sedm kilo
Máte pro naše čtenářky nějaký tip, jak vypadat ve vašem věku takhle skvěle? Jak se udržet v kondici?
Děkuji. Kondice... momentálně jsem po operaci kolene, takže mám trochu problémy. Klidně vám to můžu říct, přibrala jsem sedm kilo. Už před operací jsem se šetřila a neměla jsem tolik pohybu, jak jsem byla zvyklá. A najednou se na mě ta kila nalepila. Jde to hezky potichoučku, víte? Rozšíří se to a rozbují po těle jako rakovina. Nejprve na to nevypadáte, ale najednou se nemůžete vejít do kalhot! Ale řekla jsem si: "Ok! Nejdůležitější je teď zdraví. To je na prvním místě." To znamená, že když se koleno odoperovalo, bude rekonvalescence a začne se pomalu zase sportovat.
Jaký je váš jídelníček?
Snažím se jíst zdravě. Ale co to znamená, že? Hodně zeleniny, ovoce, všechno připravené na kvalitním olivovém oleji. Když to jde, piji kávu jen s rostlinným mlékem, ne s kravským. Jím také maso, ale v menším objemu. Když už, tak kuřecí, krůtí nebo telecí. Jím také hodně ryb. A dopřeji si dobré víno, to mám ráda. Neexistuje, aby byl večer bez vína.
Jak o sebe dále pečujete?
Chodím pravidelně na kosmetiku, ke kadeřníkovi, na manikúru a pedikúru. Prostě se o sebe starám. Neříkám, nemusejí to být vždy nejdražší produkty. Nemusejí to být nejdražší šaty a kabelky. Také s lacinějšími věcmi dokážete udělat pěkný styling. Stačí, aby žena byla upravená. Co mi pomůže, když obléknu kostýmek od Chanelu a vlasy budu mít rozcuchané nebo nedobarvené? To znamená, že celkový dojem je o čistotě a upravenosti ženy. K tomu patří také nohy a nehty. To je jedna z prvních věcí, na které se člověk podívá.
