Facebook
Instagram
Zpravodajská dvojice ze CNN Prima NEWS Lenka Špillarová a Jaroslav Brousil moderuje každý druhý týden ranní pořad Nový den. Kromě toho, že je práce baví, si občas užijí i spoustu neplánované legrace. "Vtipná byla třeba situace, kdy jsme se zapomněli před studiem a nestihli být včas před kamerou," směje se v rozhovoru pro Lifee.cz Jaroslav.
"Lenka na obraz doslova vpadla, cestou dokonce ztratila botu, a já to vydýchával o kousek dál," dodává Brousil, který se se svojí současnou parťačkou poznal jen krátce před tím, než spolu měli moderovat. Nyní jim to ale funguje jedna báseň.
Kdy jste se poprvé setkali?
Lenka: My jsme se s Jardou znali jen od vidění z chodeb naší televize, takže seznámení proběhlo jen pár dnů před tím, než jsme spolu měli moderovat.
Jarda: Já o společné moderaci věděl jako první, takže jsem si Lenku pár dnů nenápadně obhlížel. I když tak nenápadný jsem podle Lenky nebyl. Možná čekala, že na ni vytasím spíš pozvánku na rande, nakonec to byla pozvánka do studia, kde teď máme rande pětkrát do týdne.
Změnila se kvůli práci před kamerou vaše vizáž? Jste v tomto směru obezřetnější?
Lenka: Já naštěstí nic měnit nemusela, ale samozřejmě je člověk trochu obezřetnější v tom smyslu, že kamera nějaké to kilo přidává, tak si prostě ten oblíbený smažený sýr nedáte několikrát do týdne ale třeba jen jednou. Né, legrace. Snažím se sportovat, i když člověk po tom ranním vstávání nemá moc sílu. Já si také letos dala předsevzetí, že budu chodit jednou měsíčně na kosmetiku. Dříve jsem tam vyrazila tak jednou za rok, ale velká vrstva make-upu a brzké vstávání se prostě časem někde odrazí, a tomu jsem chtěla předejít.
Jarda: Chlapi mají tohle jednodušší a diváci jim podle mě odpustí víc než ženám. V podstatě se stačí pravidelně holit, nespálit se na sluníčku a aspoň trochu si hlídat váhu. Ale jak zmiňuje Lenka, je důležité si umět i odpočinout, najít čas na sport a také ráno vstát pravou nohou, pak je té energie dostatek.
Společně jste si před kamerou prošli také krizovými situacemi. Mohli byste je, prosím, popsat?
Lenka: Krizové situace si moc nepřipouštím. Jsme tam dva, Jarda je víc zpravodajský, já mám na starosti především společenská témata a kulturu, takže umíme reagovat téměř na vše.
Jarda: Ranní pořad má podle mě lidi dobře nastartovat do nového dne, navodit jim dobrou náladu, přestože těch pozitivních zpráv v poslední době není moc. Proto se snažíme z každé krizové situace nebo našeho průšvihu udělat srandu. Možná i díky tomu nám diváci i nějaká ta zaváhání odpustí. Vtipná byla třeba situace, kdy jsme se zapomněli před studiem a nestihli být včas před kamerou. Lenka na obraz doslova vpadla, cestou dokonce ztratila botu, a já to vydýchával o kousek dál. A takových historek už máme v záloze víc.
Co je pro vás na práci zpravodajce nebo moderátora nejtěžší? Bojovali jste například s předsudky?
Lenka: Nejtěžší? Já ani nevím. Moderování zpravodajského formátu ve studiu, a navíc ve dvojici, je přesně to, co jsem vždy chtěla dělat. Ale možná to, že se člověk musí koncentrovat na to, co říká, na ten daný text. A předsudky? No, jsem blondýna s trochu komerční vizáží - to už je asi předsudek sám o sobě. Ale tyhle věci já neřeším. Jsem v médiích sedmnáct let, to bych se z toho musela zbláznit. Pomluvy, předsudky a rivalita byla a vždy bude. Já mám k práci navíc poměrně střízlivý přístup. Jsem ráda, že můžu říct, že mě moje práce hrozně baví, ale zároveň vím, že pokud nejde o život, nejde o nic.
Jarda: Nejtěžší je možná zůstat v obraze. Práce nekončí odchodem z televize a často ani na dovolené. Musíme stále sledovat, co se děje, znát vývoj události a souvislosti. S předsudky jsem nikdy moc nebojoval, ale často se setkávám s tím, že ti, co mě neznají osobně, mají pocit, že budu třeba namyšlený - už jen proto, že pracuji v televizi. To mě trochu mrzí, ale to je asi holt náš úděl. A pokud přijde nějaký nemístný komentář, snažím se být podobně jako Lenka nad věcí. Kdo chce, vždy si proti nám něco najde. Ale naštěstí vše vyrovnávají ty pozitivní reakce.
Lenka: Je pravda, že člověk ve formátu, jako je Nový den, musí mít neustále všeobecný přehled. Ale to já mám odjakživa. Snažím se sledovat jak kulturu a showbyznys, tak dění u nás i ve světě, politiku a sport.
Co vy a ranní vstávání? Jak to dáváte?
Lenka: Ráda bych řekla, že se na to dá zvyknout, ale asi nedá. Nicméně vím, že když přijedu do práce o půl páté ráno, je tam dalších x lidí, kteří jsou na tom stejně jako já. Potom vám ani nepřijde, že je tolik, kolik je.
Jarda: Plně souhlasím s Lenkou, na ranní vstávání se nedá zvyknout. Pro mě je zásadní třeba hudba v autě po cestě do práce. Takový můj každodenní ranní mejdan, kdy si zpívám a tím se zároveň i rozmlouvám. Ale těšil jsem se na to, že díky Novému dni budu mít víc volna přes den, i když pár dalších hodin zabere příprava vysílání. Jenže tělo a vlastně ani mozek už pak přes den moc neposlouchají. Chtějí spát!
Používáte nějaké doplňky stravy? Na spánek nebo koncentraci?
Lenka: Můj jediný doping je káva a třeba něco sladkého. Nic speciálního neužívám, ale možná bych to někdy potřebovala. A se spánkem problém naštěstí nemám, klepu. V týdnu, kdy vysíláme, chodím spávat kolem deváté. Neříkám, že vždy usnu, ale jak se blíží konec pracovního týdne, tak je člověk unavenější a usíná se lépe.
Jarda: Já jsem v tomhle oproti Lence rebel. Ani po několika měsících našeho společného vysílání jsem se nenaučil chodit včas spát. Někdy jsem rád, že usnu aspoň o půlnoci. Takže ranní káva je základ a dopuji se také třeba ovocem. Občas tedy i bábovkou, když Lenka napeče. Ale vím, že na spánku musím zapracovat.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
