Žofie (42): Na dovolené jsem si všimla pomníčku u pláže. Duch utonulého chlapce pak zachránil život mé dcerce

Vyrazila jsem si s dcerou a kamarádkou na dovolenou. Malebnou pláž „kazil“ smutný pomníček utonulého dítěte. Dotyčný chlapec se mi zjevil přesně ve chvíli, kdy se má dcera dostala pod zrádnou vlnu, a já tak mohla okamžitě zasáhnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Emílie (24): Od začátku jsem věděla, že v našem domě nejsme sami. Duch malého chlapce potřeboval pomoc

Na pláži jsme našly malý pomníček

Mám o svou pětiletou Dorku strach a každou dovolenou vybírám dlouhé týdny, než najdu něco ideálního. Chci, aby si to užila ona i já – takže nemíním někde jen celý týden běhat kolem nebezpečných tobogánů nebo kluzkých schodů a podobně. Našla jsem fajn hotýlek na Mallorce a vyrazila s dcerou a kamarádkou na dovolenou.

Všechno probíhalo příjemně, na nedaleké pláži jsme si ale všimli pomníčku s hořícími svíčkami. Stály tam květiny a plyšáci, jímala mě hrůza při představě, co se tam asi stalo. V hotelu mi potvrdili domněnku, že tam utonul malý kluk. Blížilo se zrovna roční výročí jeho smrti a já se chtěla pláži vyhýbat. Kamarádka i Dorka si ale jako na potvoru to místo nejvíc oblíbily a já nechtěla trhat partu.

Dávala jsem na dceru na pláži bedlivý pozor, což mě velice vyčerpávalo. Moc jsem si tudíž neodpočinula. Kamarádka mi sice chtěla pomoct s hlídáním, ale já nevěřila nikomu kromě sebe. Když byla Dorka konečně ochotná vyjít z vody a odpočívat ve stínu, natáhla jsem se na osušku a po nějaké chvíli si všimla divné věci. U pomníku nad malým skalnatým útesem stál malý chlapec a díval se přímo na nás!

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (42): Myslela jsem si, že ten dětský pláč je jen noční můra. Bylo to ale mnohem horší

Kluk ve snu mě varoval, že dceři hrozí nebezpečí

Pak ukázal do vody a já se najednou probudila. Uvědomila jsem si okamžitě dvě věci – že se mi to zdálo a že je Dorka pryč. Kámoška nám šla pro ledové kávy, takže moje dcera byla stoprocentně ve vodě. Nestihla jsem ani zakřičet, běžela jsem přímo do vln, kam ukazoval ve snu ten chlapeček.

Nevím, jak je možné, že jsem vytušila, kde Dorka je. Nebyla ani v tak velké hloubce, každopádně ji smetla vlna a nemohla se dostat nad hladinu. Sáhla jsem do vody a vytáhla svoje vyděšené dítě. Hned další velká vlna mi podlomila kolena, dalo mi velkou práci, abych se vyhrabala na břeh. Teprve v tu chvíli mi běžel v ústrety plavčík.

Dorka byla v pořádku, byla jsem u ní opravdu v mžiku. Plavčík by pravděpodobně vzápětí zasáhl, ale jisté to není. Otázka je, zda viděl, co se stalo, anebo reagoval na můj sprint do vody. To, že mě vzbudil sen, jsem si nechala pro sebe. Věděla jsem jistě, že mi mrtvý chlapec zachránil Dorku před neštěstím. Na pláž jsem od té doby odmítala chodit a Dorka mě naštěstí nepřemlouvala.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (26): Nejprve chatou rezonoval pláč, poté smích. Závěrečný den výletu se změnil v noční můru

Poslední noc jsem přišla chlapci poděkovat

Nastala poslední noc našeho pobytu, byl úplněk a já nemohla spát. Kamarádka byla vzhůru, koukala na seriál a já jí poprosila, aby mi pohlídala Dorku. Šla jsem se projít na pláž, uprostřed noci křičeli rackové a já zamířila bez přemýšlení rovnou k pomníčku. Zapálila jsem svíčky, které zhasly, a tomu nešťastnému chlapci poděkovala.

Vtom se zvedl vítr a já uslyšela jemný vzdech. Zase mi přejel mráz po zádech a do očí mi vstoupily slzy. Někdy stačí tak málo a život se všem obrátí vzhůru nohama. Když jsem se vracela do hotelu, naposledy jsem se ohlédla. Opět tam stál, zamával mi a já mu pozdrav na druhý břeh opětovala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jiří (29): Po rozchodu jsem jel na dovolenou sám. Ve starém italském městečku mě v noci děsil pláč vycházející ze zdí