Facebook
Instagram
Andrea s Vladimírem patří k milovníkům cestování. Při loňském výletu do jižních Čech se jim však v pronajaté chatce přihodila věc, která jim dodnes nedá spát. Uprostřed noci slyšeli tajemné zvuky, jejichž původ si nedokážou vysvětlit.
Tento příběh se nám stal během loňské jarní dovolené. Vyrazili jsme s manželem Vláďou (28) na pár dnů do jižních Čech, abychom se pokochali místní krajinou a četnými rybníky. Na poslední noc jsme si přitom pronajali malebnou chatku nedaleko lesa. Nic extra velkého, ložnice, kuchyňka, záchod a dole sklep. Pro naše účely však byla naprosto dostačující.
Pláč vycházel ze sklepa
Celou dobu nám přálo počasí a musím říct, že jsme si pobyt nesmírně užili stejně jako poslední den. Byli jsme ale už celkem unavení, a tak jsme se rozhodli, že se do chaty vydáme už během odpoledne, pak se případně projdeme na chvíli do lesa a budeme spíš relaxovat. Vše proběhlo hladce, od majitele jsme převzali klíče a šli se ubytovat.
Zašli jsme do lesa a Vláďa dostal chuť na opečené buřty, které jsme si ráno koupili. Venku před chatou se nacházelo malé ohniště, takže jsme nelenili a hbitě rozdělali oheň. Byly moc dobré, zapili jsme je pivem, a protože se už pomalu stmívalo, zašli jsme do chaty. Zalehli jsme docela brzy, přece jen náročný program se na nás podepsal.
Zabrali jsme někdy kolem deváté večer, moc dlouho jsme však nespali. Hlavně já. Bylo krátce před půlnocí, když mě probudila ukrutná žízeň. Vstala jsem a šla se do kuchyně napít. Natočila jsem si sklenici vody, když jsem najednou zaslechla ženský pláč. Zbystřila jsem a snažila se zjistit, odkud vychází. Brekot byl stále silnější a linul se jakoby ze sklepa.
Pláč vystřídal smích
Probudila jsem Vláďu, který nebyl zrovna nadšený. Lamentoval, ať ho nechám spát. Když jsem mu ale vylíčila, co slyším, nějak se vydrápal z postele a šel do kuchyně. Byl rozespalý, ale nářky neznámé ženy slyšel stejně zřetelně jako já. Vláďa rázem ožil. Popadl baterku a odešel do sklepa. Já sice byla vystrašená, ale nakonec si dala říct a vyrazila za ním. Ve sklepě prosvítil Vláďa snad každý kout, kromě myší ovšem ani jeden z nás nic podezřelého nezahlédl.
Vrátili jsme se nahoru a pláč najednou ustal. „Nezdálo se nám to nakonec všechno?“ ptali jsme se jeden druhého a koukali po sobě. Chystali jsme se zase do postele, když vtom se ozval další zvuk. Tentokrát ovšem pláč vystřídal smích. Zaposlouchali jsme se do něj a nechápali vůbec nic... Znovu vycházel ze sklepa, kam se nám už ale podruhé nechtělo. Zatímco pláč byl ženský, smích naopak mužský. Alespoň jsme se na tom shodli.
Chvílemi byl intenzivnější, pak zase slábl, aby zhruba po čtvrthodině zcela utichl. Chvíli jsme si ještě povídali a snažili se záhadě přijít na kloub. Když jsme ale na nic nepřišli, vyrazili jsme do postele. Vláďa usnul docela rychle, já ale až do čtyř nezamhouřila oko. Ráno po probuzení jsme ještě jednou zamířili do sklepa, jenže nic zvláštního jsme ani napodruhé nezaregistrovali.
Příhoda nám dodnes nedává spát
Dali jsme si rychlou snídani, sbalili věci a vydali se na cestu domů. Na bizarní zážitek z chaty jsme však nezapomněli. Dodneška si klademe otázku, čí hlasy jsme tu noc slyšeli a co to vlastně bylo?! Majiteli jsme nic nehlásili, stejně by nám nevěřil a myslel by si, že jsme blázni. Nám ovšem tajemný pláč i následný smích dál vrtá hlavou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
