Zora (38): Chtěla jsem mít na zahradě klid. Místo toho musím čelit vlezlému sousedovi

Když mi bylo 20 let, koupila jsem si na hypotéku malý dům, který byl součástí dvojdomku. Je u něj malá zahrada, kde mám posezení a lehátko na opalování.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (55): Sousedka je líná jako veš. Vždycky mě pobaví, jaké úklidové praktiky v domácnosti používá

Koupí domu jsem si chtěla zajistit klid

Pracuji jako pokladní v potravinách. Celou směnu jsem vytížená a neodpočinu si, navíc neustále komunikuji s klienty, což není vzhledem k mé introvertní povaze úplně přirozené. Po příchodu domů tak toužím už jen po jediném - klidu. Nikdy jsem netoužila po dětech ani rodině. Stačí mi přátelé, práce, domov a občasná dovolená. Miluji čtení, nemám potřebu mluvit. Vystačím si sama se sebou.

Miluji samotu a myslela jsem si, že ji naleznu na své zahradě, kde si utvořím bezpečný přístav. Místo, kde budu jen já a moje mysl. Tu mi narušuje posledních pár let soused. Poté, co mu zemřela manželka, zaměřil se na mě. Je mu asi sedmdesát a jeho chování mě ničí. Není zlý, jen neumí odhadnout, kdy se ještě chová taktně a kdy už mě začíná jeho upovídanost obtěžovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (43): Kamarádčin manžel je u mladé sousedky jako doma. Prý jí jen montuje nábytek

Sousedovo chování mě obtěžuje

Když jsem na zahradě, vidím, že mě šmíruje za záclonou. Nesu si například z domu kávu a hned na mě volá: „Copak si to neseš dobrého?“ Když ležím na lehátku a opaluji se, musím okolo sebe postavit zábranu ze židlí a přehodit přes ně ručníky. Sousedovy oči cítím hned po ulehnutí. Neodradí ho nic. Otočím se k němu zády a začtu se do knihy. Za pár minut na mě křičí: „Co to čteš a jak se ti to líbí?“ Když mám návštěvu, nutně něco okopává u plotu a evidentně poslouchá. Někdy se snaží zapojit do hovoru. Kdyby s námi prohodil pár vět, nevadilo by mi to, ale on dokáže u plotu stát i hodinu a neustále má připomínky.

Rozhodla jsem se, že než nechat ničit sebe, radši urazím souseda. Když na mě opět křičel z okna, zašla jsem k plotu a řekla mu, že mě obtěžuje. Že si nepřeji, aby na mě neustále pokřikoval, že chci mít na zahradě klid. Ať zajde do hospody a tam si najde kamarády nebo si chodí popovídat do koloniálu. Ale mě ať nechá být. Ráda ho pozdravím, ráda s ním občas prohodím pár slov, ale to je vše. Jeho chování vyhodnocuji jako šmírování a celé odpoledne nehodlám poslouchat jeho komentáře, průpovídky a vtípky.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (27): Sousedka mi nosila domácí koláče. Když jsem zjistila proč, málem to se mnou seklo

Navrhla jsem sousedovi drsné řešení

Chápu, že se může cítit po smrti manželky osamělý. Vychoval tři děti, tak ať se mu o zábavu postarají. Jenže za ním nejezdí. Já jsem o třicet let mladší, musí si najít kamarády ve svém věku. Nenechám si od souseda kazit odpoledne a víkend. Došlo to tak daleko, že když na mě volá, neodpovídám. A budu se takto chovat i nadále. Evidentně si z mé žádosti nic nevzal a nezmění se.

V současné době ho vždy pouze slušně pozdravím a víc si ho nevšímám. A on už začíná chápat. Vím, že to není ideální řešení, ale dostala jsem se do stavu, kdy jsem reálně uvažovala nad tím, že dům kvůli upovídanému sousedovi prodám. Pořídila jsem si ho přece proto, že jsem konečně někde chtěla mít klid.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Milan (34): Soused nám v naší nepřítomnosti vykácel zahradu. Vadily mu příliš vzrostlé stromy a keře