Božena (56): Už delší dobu jsem bez práce, ale nechci dělat pokladní. To bych se hanbou propadla

Mám vysokou školu a počítač pro mě není něco neznámého. Přesto si už půl roku nedokážu najít práci, která by mě naplňovala. Pomalu nám dochází finance, ale já prostě nechci jít dělat něco podřadného.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (22): Budoucnost vidím černě. Nemám přítele, dobrou práci ani plán, kam by se můj život měl ubírat

Přišla jsem o zaměstnání

Když nám ve firmě řekli, že sice je blbá doba, ale nemusíme se bát, nebude se vyhazovat, asi jsem měla zbystřit. V průběhu následujících měsíců se totiž začaly hledat úspory a s tím souviselo i propouštění. A já se tak po dvaceti letech, které jsem strávila v jedné firmě, octla na dlažbě.

Prý jsem přinášela málo impulzů a nikam se neposouvala. Nevím, jak to bylo myšleno, svou práci jsem odevzdávala v pořádku a včas, nikdy nebyly žádné problémy. Nechci spekulovat o tom, jestli za tím byly i nějaké vztahové věci.

Ne s každým u nás jsem si totiž rozuměla. Takže když se hledají záminky, mohli jistí lidé vytáhnout ledacos. Ale už se to stalo. Sbalila jsem si věci, rozloučila se s kolegyněmi, které stály za to, a šla jsem domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (60): Pár let před důchodem jsem dostal padáka. Od té doby si nemůžu najít žádnou práci, pro všechny jsem asi moc starý

Nemůžu si najít práci

První týden jsem jen tak chodila na procházky a koukala na televizi. Chtěla jsem si užít, že nic nemusím dělat a po těch letech strávených s různými projekty a tabulkami, to bylo vítané osvěžení. Po týdnu jsem se pustila do hledání práce.

"Hodně štěstí, zlato," řekl mi manžel a políbil mě, když šel v pondělí ráno do práce. Usedla jsem k počítači a začala koukat na nabídky pracovních portálů. Než se vrátil, zjistila jsem, že to na trhu nevypadá moc dobře. Alespoň ne pro mě.

Spousta inzerátů je pro absolventy, někdy chtějí nesmyslné kurzy a vzdělání, které ani s danou pozicí nesouvisejí. Na takové inzeráty jsem ani nereagovala. První den jsem poslala životopis jenom do dvou firem. A další dny to nebylo o moc lepší.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (43): Manžel mi zatajil, že dostal padáka. Prasklo to, když přestal platit hypotéku

Nechci dělat nic podřadného

Týdny ubíhaly a já nejen posílala životopisy, ale také jsem se připomínala telefonicky a zjišťovala, proč se mi firmy neozývají. Většinou jsem narazila na zmatenou personalistku, která ani nevěděla, že jsem do její firmy něco poslala. Pochopila jsem, že jsem se octla ve standartním procesu, kdy se půlka životopisů nečte vůbec a z té druhé se zavolá na pohovor někdo mladý a hezký. A to já už bohužel nejsem.

Může být chyba i v tom, že v mém věku už mám jistý standard? Manžel mi ukázal inzerát z jistého supermarketu. Jako pokladní bych si vydělala víc než ve svém předchozím zaměstnání. Ale já nestudovala kvůli tomu, abych se lidí ptala, jestli mají kartičku a sbírají bodíky. Kdybych potkala nějakou známou, asi bych se za kasou musela hanbou propadnout.

A tak hledám dál. Manžel sice občas remcá, že to sám neutáhne, ale já se nevzdávám naděje, že ještě nepatřím do starého železa....

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (27): Když můj přítel dostal padáka, živila jsem nás já. Pak se ukázalo, že má na účtu půl milionu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.