Zuzana (53): Nový vztah dcery je výzva i pro mě. Musím se postarat i o nevlastního vnuka

Na rovinu přiznám, že nejsem nadšená ze změn, které přinesl rozvod mojí dcery. Od mládí jsem neměla ráda malé děti. Jejich křik a divoké povahy plné elánu ze mě vysávaly energii.

Josef (60): Po smrti manželky jsem si vzal nevlastní dceru. Netušil jsem, kolik bolesti mi přinese zakázaná láska

Krev není voda, to platí na sto procent

Pak jsem porodila dceru a nějak jsem se s rolí matky popasovala. Dcera byla naštěstí klidná a hodná. Malovala si v pokojíčku, hrála na piano a vyhledávala zábavu, u které byl klid. Četly jsme si knížky, dívaly se na pohádky a život plynul tak, jak pro mě bylo přijatelné. Před čtyřmi lety se dceři narodila dcera. Krátce po porodu se dcera rozvedla.

Několik let byla dcera sama a já jsem jí pomáhala, jak jen jsem při své práci zvládala. Moje vnučka je jako pytel blech. Neposedná, pusu nezavře a všude vleze. Když ji hlídám, mám co dělat, abych měla oči všude. Ale tím, že ji mohu vrátit mamince, tak to zvládám. Mám čas na regeneraci. A rok od roku to bylo lepší a lepší.

Darja (32): Můj exmanžel utekl do Thajska. Vrátil se vyhublý, s exotickou ženou a nevlastním synem

Nový vztah mojí dcery rozdal karty jinak

Dcera si na jaře tohoto roku našla nový vztah. Muže, který má ve vlastní péči syna, kterému je sedm let. Mojí vnučce je pět, takže k sobě děti hezky věkově pasují. Už spolu dokonce byli několikrát na prodlouženém víkendu a tráví spolu víkendy. Dcera je spokojená a nový přítel mi je sympatický.

Neměl lehký život. Rodiče mu tragicky zahynuli a manželka o dítě nestála a zmizela pryč s novým mužem. Přítel mojí dcery vychovává syna sám od jeho dvou let. Smekám před ním pomyslný klobouček. Jenže za mnou dcera nedávno přišla s prosbou: „Mami, rádi bychom na týden jeli spolu na dovolenou. Jen my dva. Myslíš, že by sis vzala dovolenou a pohlídala obě děti?“

Nela (28): Sestry mě vždy ignorovaly. Změnilo se to až tehdy, když jsem dostala velké dědictví

Z nevlastního vnuka zrovna dvakrát nadšená nejsem

Vím, že je to můj problém. Mám ho od mládí. Nemám ráda malé děti. Snesu jen svou vlastní krev. Když je u mě mladá rodinka na návštěvě, cítím, jak mi občas leze nevlastní vnuk na nervy. Je to takový malý rozumbrada. Dceři jsem slíbila, že děti pohlídám, ale budu to dělat nerada.

Cítím, že s tím budu mít vnitřní problém. U vnučky jsem ochotná leccos přehlédnout, tolerovat nebo snést. Ale nevlastní vnuk mi svým chováním občas dokáže pohnout žlučí. Neustále se na něco ptá, a když mu odpovím, tak mě opravuje. Nejsem zvyklá na dětské hádky a tahanice. Neumím je řešit. Spravedlivě. Vím, že nadržuji vnučce. Takže poslední týden v srpnu pro mě bude velice náročný.

Další příběhy ze života →

Johana (23): Máma mě nesnáší. Zamilovala jsem se do syna jejího nového přítele a budeme se brát