
Amélie se nelíčí a je šťastná, když je přirozená. To se ale nelíbí její budoucí tchyni, která se ji pokusí nevhodným dárkem přimět, aby svůj postoj změnila.
Jsem jedna z žen, které se nerady líčí. Vůbec nesoudím, že někdo rád chodí namalovaný, já si ale dám maximálně řasenku a korektor a jsem spokojená.
Nelíčím se
Mám to tak už od mládí a myslím si, že je to tím, že jsem dělala vrcholově plavání, takže jsem si neustále máčela obličej a často jsem měla i dva tréninky denně, tak mi přišlo, že nedává smysl, abych se neustále líčila. Tento přístup mi pak zůstal i po tom, co jsem s plaváním přestala. Zvykla jsem si na to, jak vypadá můj přirozený obličej a ačkoliv se v mém okolí vždycky všechny mé kamarádky líčily, já jsem se do toho nikdy moc nehrnula.
I s Honzou, mým partnerem, jsem se seznámila bez líčení a naprosto přirozená. Honza si nikdy nestěžoval na to, že se nemaluji. Nikdy mi vlastně nekecal do toho, jak vypadám, co nosím, jak se projevuji. Vždycky mi jen říkal, jak mě miluje a jak se mu líbím přesně taková, jaká jsem. Já jsem tedy nikdy nezpochybňovala svůj vzhled a nikdy jsem si nemyslela, že je s ním něco špatně. Tedy až do momentu, kdy jsem se seznámila s Honzovou mámou Jarmilou.
Seznámení s jeho mámou neproběhlo nejlíp
Jarmila je starší, velmi luxusně vypadající dáma. Už od prvního momentu, co jsem se s ní přišla seznámit, jsem cítila, že si mě prohlíží a že mě celou analyzuje. Bylo mi to velmi nepříjemné, protože jakkoliv jsem se pohnula, cokoliv jsem řekla, jakkoliv jsem se usmála, jsem cítila, jak mě propaluje pohledem.
Jarmila je můj úplný opak, má odbarvené, natupírované vlasy, těžké líčení, umělé řasy a nehty. Vypadá spíše jako obraz než jako reálný člověk. Sice se mi její styl nelíbí, říkám si ale, že je mi jedno, co nosí a jak vypadá. Jarmile ale očividně není jedno, jak vypadám já.
Slavila jsem právě narozeniny, na které jsem ji samozřejmě, jako matku mého partnera, pozvala. Přinesla mi ohromnou dárkovou krabici, kterou jsem skoro neunesla, když mi ji předávala.
Její dárek mě šokoval
„Děkuji, to jste nemusela,“ děkovala jsem jí překvapeně, když jsem obrovský dárek začala rozbalovat.
„Ale musela,“ mávla jenom ledabyle rukou, „myslím, že to potřebuješ. A sama bys na to očividně nepřišla.“
Když jsem krabici otevřela, nestačila jsem se divit. Jarmila mi nakoupila snad každý kosmetický produkt, co existuje. Hleděla jsem na několik odstínů korektorů, bronzerů, několik paletek očních stínů, nalepovací řasy, rtěnky a lesky všech barev. Překvapeně jsem zamrkala, protože mi zcela unikal význam tohoto dárku.
Dostala jsem krabici make-upu
„Já se ale nelíčím,“ špitla jsem překvapeně a Jarmila se zasmála.
„Ale měla bys začít! Musíš občas vypadat trochu k světu… nehodí se pořád chodit nenamalovaná. Nevypadá to žensky.“
Její slova mi ublížila tak, že jsem se musela omluvit a odejít na záchod. Do očí se mi valily slzy a cítila jsem se hrozně. Matka mého partnera mi právě vlastně řekla, že přirozená a nenamalovaná vypadám hrozně. Bylo to potupné a zraňující. Musela jsem se posadit na zem, jak se mi chtělo plakat. Po pár okamžicích za mnou přišel Honza.
„Amálko, moc se omlouvám, ona to tak nemyslela,“ klesl ke mně na kolena a vzal mě do náručí, abych se mu mohla vyplakat do hrudi, „ty jsi nádherná taková, jaká jsi. Nic si z jejích slov nedělej.“
Od toho momentu si vůbec nevěřím
Honza mě sice utěšil a přesvědčil, že se mu líbím taková, jaká jsem, já ale dodnes myslím na nevlídná slova mé budoucí tchyně a už se na sebe nemohu podívat tak, jak jsem se dívala předtím. Náhle si nepřipadám krásná, neustále na sobě hledám nedokonalosti a snažím se najít důvody, proč by mi řekla to, co mi řekla.
Honza se opravdu snaží mě podporovat a opět mi zvýšit sebevědomí, moc se mu to ale nedaří. Začala jsem používat make-up a bez linek už ani nevyjdu z domu. Postupně si začínám zakrývat obličej šminkami a s každou vrstvou se cítím o něco lépe. Vím, že nejdůležitější je líbit se Honzovi, mému příteli, chci se ale zalíbit i jeho matce. Přijetí rodinou je přeci jen také důležité.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




