Dagmar (44): Syn má doma plnou lednici, ale peníze vyhazuje za fastfood. Jako matka jsem selhala

Jako rodič jsem pravděpodobně selhala. Na plné čáře. Synovi Jakubovi jsem od mala vše vysvětlovala, snažila jsem se mu předat vše podstatné, a nakonec se ukázalo, že to bylo k ničemu.

Daniela (52): Přežili jsme období vzdoru i pubertu, ale synovy nápady nás ničí dál. Náš strach o něj jen roste

Láskyplné rodinné zázemí je samozřejmostí

S manželem jsme syna podporovali v jeho zálibách. Mohl vyzkoušet vše, co ho nadchlo. Dostával od nás kapesné, u kterého jsme nekontrolovali, za co ho utrácí. Věřili jsme, že jsme syna naučili znát hodnotu peněz. A doufali jsme, že jsme ze syna vychovali finančně gramotného jedince. Já jsem zastáncem starých hodnot. A tak v naší rodině bylo zvykem, že jsme měli teplé večeře a vždy byla plná lednice.

V současné době studuje syn střední školu a rozhodl se, že bude chodit na brigádu. Každou sobotu s kamarádem chodí do supermarketu a tam vyskladňují zboží do regálů. Myslím si, že se nadře a práce je spíše mizerně placená. Ale na tento typ brigády chodí většina třídy, a tak syn asi chce zapadnout do davu. Od nás dostává kapesné ve výši tři tisíce korun za měsíc, doma má vše k dispozici, a tak dle našeho názoru není ve finanční nouzi.

Božena (63): Tragédie nám vzala snachu a syn zůstal na všechno sám. Teď vychovává s novou partnerkou šest kluků

Divíme se, za co syn peníze utrácí

Jenže poslední dobou nacházím v odpadkovém koši neustále nějaké obaly od jídla. Bohužel se jedná zásadně o jídlo nezdravé. Mnohokrát se stalo, že jsme s manželem už leželi v posteli a slyšeli jsme, že si syn objednal jídlo s donáškou. V jedenáct hodin večer.

„Jakube, hamburger takto v noci? Měli jsme teplou večeři. V lednici máš navařené jídlo. Kvalitní, domácí. A ty utrácíš peníze za rychlé občerstvení a ještě za peníze za dovoz. Nechápu tě,“ neodpustila jsem si projevit svůj názor. Jakub mi na to nic neřekl. Vzal si svůj papírový pytel jídla a zmizel v pokoji. Je to mladý muž, za chvíli bude plnoletý. Je mi trapně mu vyčítat objednané jídlo, když si na něj vydělal na brigádě.

Jirka (53): Svádí mě synova přítelkyně. Bojím se, že mi to zničí rodinu

Z brigády nic neušetří

Co se ze začátku jevilo jako rozmařilost, postupem času se stalo synovým životním stylem. Ze školy přichází najedený, jelikož si cestou koupí nějaký sendvič nebo kebab. Domácí jídlo mu nechutná. „Mami, jsem přejedený z toho našeho jídla. Prostě mi to přestalo chutnat. Radši si něco objednám,“ nevrle mi vysvětluje syn, kdykoliv začnu se svým názorem.

Je mi líto, že syn utratí všechny peníze za jídlo. Za něco, co je nekvalitní, nezdravé a zbytečné. Nejsem proti tomu, zajít občas do restaurace nebo rychlého občerstvení. Ale stravovat se takto denně je v mých očích nezodpovědné chování. Mrzí mě, že syn nedokáže z vydělaných peněz nic ušetřit. Vše utratí za jídlo s donáškou. S manželem jsme ze synova chování v rozpacích a doufáme, že je to jen rozmar, který časem zmizí.

Daniel (32): Máma se zbavila majetku a odstěhovala se do chatové oblasti. Bál jsem se, že je to sekta

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].