Danuše přišla po první dovolené o veškeré iluze o novém partnerovi. Ukázalo se, že je to líný a starý chlap. Evidentně se přetvařoval a až společných deset dní odhalilo jeho pravou povahu.
Jsem rozvedená a nehledám dalšího manžela. Vyhovoval by mi kamarád s výhodami. Někdo, kdo se mnou udrží krok, kdo bude vtipný a budeme naladěni na stejnou vlnu.
Na začátku je vše zalité sluncem
Arnošt chtěl přesně to, co já. „Dano, hned na začátku si musíme vyjasnit jednu věc. Rád žiji sám a nehodlám na tom nic měnit. To neznamená, že neumím být věrný a podporující partner. Ale už mám ve svém věku určité stereotypy, je mi v nich dobře a změny nemám rád,“ uvedl se Arnošt.
Dobře se mi to poslouchalo. Arnošt mi mluvil z duše. Celý život jsem se starala o rodinu a ve svém novém životě jsem nalezla zalíbení. Syn žil s přítelkyní, já ve svém bytě. Občas jsem mladé pozvala na oběd, ale jinak jsem měla veškerý čas pro sebe a hlavně jsem měla minimum povinností. To se mi líbilo a nehodlala jsem na tom měnit vůbec nic.
Tři měsíce a došlo na lámání chleba
Na schůzkách jsme si hodně povídali a Arnošt se popisoval jako muž činu. Cyklistika, vysokohorská turistika, plavání, cestování a objevování neznámých míst. Byla jsem z Arnošta doslova nadšená. Malovala jsem si naši budoucnost jako zajímavou jízdu ve dvou, plnou dobrodružství a vášně. Po dvou měsících jsme se domluvili, že pojedeme na dovolenou k moři.
Trochu mě překvapilo, že Arnošt požadoval pobytový zájezd, ale neřešila jsem to. Byla jsem si téměř jistá, že budeme jezdit na výlety nebo si vymyslíme zajímavý program. Jenže realita mě doslova šokovala. Arnošt v recepci hotelu požadoval pokoj v přízemí, aby nemusel chodit do schodů. Když viděl, že se jedná o rozlehlý hotelový komplex, trochu mu to zkazilo náladu: „Teda, to nás budou bolet nohy.“
Dovolená byla pro mě nesnesitelná
Arnošt si rád přispal a byl schopný spát až do devíti. Pak jsme rychle letěli na snídani, kde se přejedl tak, že skoro nemohl dýchat. Dopoledne jsme strávili na lehátku u bazénu. Voda v moři se Arnoštovi zdála studená. Pak následoval opulentní oběd a několik drinků u baru. „Dano, jsem zvyklý si dávat odpoledního šlofíka. Takže jdeme spinkat,“ mrknul na mě Arnošt.
Ale nešlo o nabídku sexu. Arnošt opravdu na hodinu usnul. Dlouho jsem se tak na dovolené nenudila jako s Arnoštem. Neustále jsme jen jedli, spali nebo leželi na lehátku. Ani sex jsme neměli každý den. Arnošt na mě dostal chuť dvakrát za celý pobyt. Po příjezdu do Prahy jsem se s Arnoštem okamžitě rozešla. Další odpolední šlofík už bych nesnesla. Byla to pro mě zkušenost. Vím, že člověka na schůzkách poznat nelze.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].