Facebook
Instagram
Nejen děti, ale i rodiče letos pořádně potrápila online výuka. Jelikož ale všichni doufáme, že se časem opět vše vrátí do normálních kolejí a také do školy, nejspíš se bude hodit i pár rad, jak děti správně naučit „učit se“. A jak na to, radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová
Přiznám se, že pro mě bylo velkým překvapením, že při pedagogickém studiu na VŠ se nějak zapomnělo vyučovat to "JAK" se učit. Studenti se sice učí spoustu věcí, ale to, jak se mají naučit a jak to udělat, aby si pamatovali vše potřebné, nebo jak zvládnout trému před zkoušením, v osnovách nenajdete. Proto není výjimkou, že ke mně chodí i studenti VŠ pedagogické a společně se učíme „učit se“.
Rozložení času
Základním pravidlem správného učení je rozložení učební látky do časových úseků. Učit bychom se měli vždy maximálně 25 - 30 minut v kuse, pak by měla následovat přestávka 15 min. Cílem je neunavit mozek. Maximální doba opravdu efektivního učení je denně 2 hodiny (tedy 4x po 30 minutách).
Naučte se podtrhávat
Pokud se učíte nějaký text z knihy, skript či z jakýchkoli dalších učebních materiálů, pak z každé stránky, kterou přečtete, nejlépe nahlas, abyste zapojili co nejvíce smyslů, podtrhněte či zvýrazněte minimálně 5 a maximálně 10 slov.
Všechna podtržená slova si přečtěte večer před spaním, a to nejdříve hodinu před tím, než si jdete lehnout. Náš mozek zpracovává při spánku přednostně informace, které se k němu dostanou hodinu před tím, než usneme, a tedy nám pomůže informace uložit na správné místo, kde je najdeme v den D, kdy je potřebujeme, tedy při zkoušce, v práci atd.
Pochopení textu
Dbejme na pochopení textu, velmi často se stává, že děti přečtou text a několika slovům v něm nerozumí. Co pak následuje? Dítě ztratí přirozeně zájem o učivo dané látky. Představte si, že by na vás někdo mluvil dánsky a vy byste mu nerozuměli, bavilo by vás to? Proto, ať se děti ptají, a žádají vás či někoho dalšího o vysvětlení, nebo si to prostě vygooglují.
Pohádkové učení
Pokud si dítě, či kdokoli jiný, potřebuje něco zapamatovat, je vhodné k tomu vymyslet pohádku, příběh, zkrátka něco, díky čemu si učivo lze snadno zapamatovat. Například u pádových otázek pomáhá pohádka:
- KDO CO se mi to tu otírá o nohu? Ptá se babička sedící na lavičce v parku.
- KOHO ČEHO ten pejsek je? Říká si babička, když pejsek stále kolem ní pobíhá.
- Ke KOMU k ČEMU ten pejsek běží? Ptá se babička, když najednou se pejsek někam rozeběhne.
- KOHO CO to ten pejsek hledá? No asi svého pána či paničku.
- OSLOVUJEME VOLÁME spolu s pejskem „tady jsem, haloooo“
- O KOM O ČEM to tu mluvíte babi, ptá se paní, která jde kolem babičky v parku
- S KÝM S ČÍM tu ten pejsek je, se snažím najít, odpovídá babička.
Danou "pohádku" neberte jako dogma, vymyslete si příběh podle sebe, ušijte ho dítěti na míru. Důležité je, abyste mu pomohli si zapamatovat důležité znalosti prostřednictvím mnemotechnických pomůcek.
Sylvie Samsonová se dvanáct let specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz
